Fajny artikeł, udpuščam či že nezje Prajz, enem jedna chyba: Prajzaci nesu Sudžečaci. Sudžečaci to su Němce, ktere meškały v Österajchu, Prajzska ałe imer teilem Pruska - podłe teho teš meno Prajzska - a drum su Prajzi Reichsdeutsche a Sudžečaci ni...
8:23 odp.
Anonymní řekl(a)...
Hele todle to semi ale vubec nelibi. Ja su Prajzačka a všici tudyk u nas něsu žadni skblici. Když o tady tom kraju nic neviš tak nic nepiš. A to tvoje ´´Dá se tu dokonce při troše dobré vůle i žít´´ to su jenom žvasty. Žije se tu fajnově. A mame to bliž na levny benzin do Polska. Tak nam možeš zavidět. A když se ti toto nelibi tak mi polubte všeci v řič.
Tak tento článek mě upřímě pobavil. Do Prajzlandu jsem se přistěhovala před dvěma lety a ze začátku jsem tu byla opravdu nešťastná. Mentalita lidí je tu úplně jiná a na tu mluvu jsem si pořád ještě nezvykla. :)
6:12 odp.
Deník válečné zpravodajky V.: Slezsko,Slezsko nade všecko aneb Vitajtě v Kravařu…Začnu onou památnou větou:“Ale je tu krásně…“. Je tu nejen krásně, dá se tu dokonce při troše dobré vůle i žít. Když si člověk zvykne na Prajzy (místní výraz pro slezské Sudeťáky), jejich svéráznou mluvu a na to, že jsou kromobyčejní skrblíci, začne se mu v tomto koutě republiky i líbit. Tolik úvod k mému dnešnímu „frontovému zpravodajství“, asi už víte o čem budu dnes psát. Ano, jsou to „Prajzaci a Prajzka“.a) Základním kamenem pro pochopení tohoto zvláštního lidského druhu, je alespoň rámcově porozumět jejich slangu. Je to jakási směsice němčiny, polštiny a … prajžštiny. Kamarád mi vyprávěl krásnou příhodu, která jasně dokazuje, že prajžština je pro zbytek Světa nesrozumitelná: Walter jel se svojí ženou do Prahy. A přestože jsou Prajzy vyhlášení škrti, šli na oběd do velmi noblesní restaurace. Uhlazený pikolík se zeptal, co si pán bude přát a Walter na to: “Tuž, cosik bysem zjedl a moja Trudka tež.“ To ještě vrchní ustál a intuitivně nabídl Waltrovi jídelní lístek. Walter se zahloubal a vzápětí zahlaholil: “Ty, daj baj tu huš.“. To byla věta, která pingla srazila na kolena. Byl schopen jen na zkoprnělé: “Prosím???“ Tomu asi nerozuměl Walter, protože vypálil: “Če pravim, daj baj tu huš!“ Vše se vyřešilo tím, že Waltrovi došla trpělivost a „aj s Trudkum“ se šli najíst do bufáče. Vy, kteří jste stejně jako pražský vrchní nerozuměli, co chtěl Walter sníst, si buďte jisti, že to byla husa. Já, když jsem poprvé slyšela prajžštinu, nabyla jsem dojmu, že jsem přistála na Marsu. Nu, uznejte sami. Co si myslet, když na vás někdo vypálí: “Idu z Kravařu do Tropau cugem na pogřib v novem ancugu.“ Po létech tvrdé práce a odříkání už vím, že dotyčný jel vlakem z Kravař do Opavy na pohřeb v novém obleku. A víte, co je „paskviči“?b) Poté, co porozumíte jejich řeči, jste na nejlepší cestě k pochopení jejich velmi kladného vztahu k penězům. Každý správný Prajz „šporuje do štronzoku“. Každý správný Prajz má dvojí občanství (české i německé) a příbuzné v „Rajchu“, kteří čas od času pošlou nějaký finanční příspěvek. Každý správný Prajz pobírá rentu v Eurech, protože jeho „opa bojoval a padl ve Wermachtě“. A každý správný Prajz prostě miluje mít prachy a hlavně NEUTRÁCET. Pro lepší představu uvedu opět historku a přísahám na holý pupík, že je pravdivá: Prajzi si o Vánocích nekupují stromky. Mají totiž doma asi 30 let starý smrkový kmen, v něm navrtané dírky. V nejbližším lese nalámou větve, nastrkají je do navrtaných děr, lehce přilepí a mají nádherný vánoční stromek. A vzhledem k tomu, že pokrok nezastavíte, dnes si mladý Prajz pořídí ocelovou trubku, natře jí nazeleno, navrtá dírky a …..Pokud jste obstáli v bodech a) i b), můžete „sednuč do cuga a jechač“ do Prajzlandu. A když už výlet na Prajzkou, tak tedy rovnou do Kravař. A když už do Kravař, tak rovnou na největší prajzský svátek – „odpust“. Vzhledem k tomu, že tento výraz je nepřeložitelný, vám mohu pouze přiblížit, co takový „odpust“ obnáší. Odehrává se v den svátku Svatého Bartoloměje. Týden před tím, se Prajzi moří s úklidem domů, zahrad a cest. Když je uklizeno, přijíždí „familija z Rajchu“, každá prajzká „robka“ upeče „huš“, naloží „kvašaky“ a „odpust“ může vypuknout. „Kravaraci“ paří čtyři dny a s nimi celé Slezsko. Loni jsem se dokonce dočetla v MF, že Kravařský odpust je tak věhlasný, že jej navštěvují i lidé z Čech, Slovenska, dokonce i bratři Poláci.Takže doufám, že už teď toužíte vidět Prajzland na vlastní oči. Přijeďte, letošní odpust vypukne 22.8 a končí 25.8. monumentálním ohňostrojem. A ještě tip pro nezadané muže, prajzké robky jsou milé a hlavně velmi bohaté nevěsty s óóóbrovským věnem a domem.A proto …vitajtě na Prajzské!
Komentáře: 3
Zavřít toto okno Přejít k formuláři komentářeFajny artikeł, udpuščam či že nezje Prajz, enem jedna chyba: Prajzaci nesu Sudžečaci. Sudžečaci to su Němce, ktere meškały v Österajchu, Prajzska ałe imer teilem Pruska - podłe teho teš meno Prajzska - a drum su Prajzi Reichsdeutsche a Sudžečaci ni...
8:23 odp.
Hele todle to semi ale vubec nelibi. Ja su Prajzačka a všici tudyk u nas něsu žadni skblici. Když o tady tom kraju nic neviš tak nic nepiš. A to tvoje ´´Dá se tu dokonce při troše dobré vůle i žít´´ to su jenom žvasty. Žije se tu fajnově. A mame to bliž na levny benzin do Polska. Tak nam možeš zavidět. A když se ti toto nelibi tak mi polubte všeci v řič.
2:11 odp.
Tak tento článek mě upřímě pobavil. Do Prajzlandu jsem se přistěhovala před dvěma lety a ze začátku jsem tu byla opravdu nešťastná. Mentalita lidí je tu úplně jiná a na tu mluvu jsem si pořád ještě nezvykla. :)
6:12 odp.