ČerF

Šumava - Den druhý - Kašperk a Dračí skály

2008-08-23T20:42:00.013+02:00

Druhý den jsme se u snídaně seznámili s našimi sousedy u společného stolu, Janou a Ondřejem. Protože měli stejný cíl cesty, vydali jsme se tedy na výlet do okolí společně. Tím cílem byl nedaleký hrad Kašperk. Z Kašperských Hor je to po zelené na Kašperk asi 2,5km. To sice není žádná velká vzdálenost, ale za to do pořádného kopce. Silueta Kašperku je vidět z mnoha míst v okolí a při dovolené v tomto okolí se ho prakticky nezbavíte. Na hradě je možné zvolit ze dvou prohlídkových okruhů. My jsme se rozhodli pro východní věž, která má po orkánu Kyrill novou střechu. Z věže je pěkný výhled do okolí a především na nedaleké Kašperské Hory. Kousek od Kašperku leží Pustý hrádek. Je to zřícenina pevnůstky, kterou sem postavili majitelé Kašperka, aby sebrali případnému nepříteli možnost výhodné vyvýšené pozice pro útok na hrad. Z Kašperku jsme se rozhodli pro cestu na Dračí skály. Tyto skalní útvary se nacházejí nad údolím Otavy mezi Rejštejnem a Čeňkovou Pilou. Výstup na ně je opravdu namáhavý a během slabé půlhodinky se dostanete asi 100-150m nad komunikaci, kde máte zaparkované auto. Výhled je tedy opravdu povedený. Stojíte tu na jednom z vrcholů a pod Vámi se klikatí Otava. Jen nesmíte mít strach z výšek a nesmí Vám chybět odhodlání, protože výstup je opravdu náročný.

Obě Jany na cestě ke Kašperku

Pohled od východní k západní věži

Pavéza ve výklenku východní věže

Obraz v jedné z místností paláce

Plastika znázorňující Karla IV. v téže místnosti

Kašperk z Pustého hrádku

Informační cedule a výhled na Pustém hrádku

Já a Janička na Pustém hrádku

Jana, Ondřej a Janička při odpočinku cestou na Dračí skály

Pohled do údolí z Dračích skal

Šumava - Den první - Rejštejn

2008-08-23T20:14:00.007+02:00

Od soboty do dneška jsme byli s Janičkou na Šumavě. Přesněji řečeno nedaleko Kašperských Hor v hotelu Šumava. Šumavu mám moc rád. Považuji ji za nejhezčí kout naší země a kdybych chtěl někde v klidu bydlet v blízkosti přírody, rozhodně bych volil Šumavu. Kašperské Hory leží zhruba mezi Železnou Rudou a Kvildou. Je to tedy dobrá pozice pro výlety do okolí. My jsme první den navštívili pouze nedaleký Rejštejn (info i zde). Zajímavostí Rejštejna je jeho páté místo mezi nejmenšími obcemi České Republiky. V dobách dávno minulých se zde těžilo zlato. Težba však v 17. století ustoupila sklářskému průmyslu. V roce 1836 zde byla založena sklárna zvaná Klášterský Mlýn. Nachází se tu překrásný kostel sv. Bartoloměje z roku 1570. V jeho zvonici je zavěšen gotický zvon ze 14. století. Za zmínku stojí i zdejší hřbitov. Patří k jedněm z nejhezčích, které jsem kdy viděl. Je zde možné vidět spoustu překrásných železných zdobených křížů. Malý kousek za Rejštejnem proti proudu Vydry směrem k Čeňkově Pile je v lese ukrytý památník obětem 1. a 2. světové války.

Památník v kraji lesa za obcí

Zákoutí za kostelem sv. Bartoloměje

Na Šumavě patří kříže a křížky k nejtradičnějším znakům a proto bychom na starých hřbitovech jen těžko hledali klasické náhrobky, na jaké jsme zvyklí u nás

Západ slunce nad Rejštejnem... je po dešti ze šumavských hvozdů stoupá pára

... a ještě jednou západ slunce

Libochovice

2008-08-11T09:13:00.008+02:00

V neděli se v Libochovicích konala pouť. Dozvěděl jsem se to krátce po poledni z rádia v autě a tak jsme se tam s Janičkou vydali. Za poslední dobu jsme tudy projížděli několikrát a ještě nikdy jsme tu na zámku nebyli. Pouť samotná takovým překvapením nebyla. Spousta stánků s perníkem a sladkostmi, několik stánků s klobásami, pár stánků s tričky a vtipnými popisy a spousta plastových hraček a kolotočů. Na zámku se konala květinová show, ale nás víc zajímala výstava exotického ptactva v zámeckých sklenících. Papoušků tam bylo docela dost a objevili jsme tu i naše Alexandry:) Janička si koupila vatu a nějaké sladkosti, oběhli jsme kolotoče a vydali se opět k domovu. Ani jeden z nás totiž nemusí davy a přestože už se blížil podvečer, tak lidí tu bylo stále dost. Akce je zřejmě úspěšná a láká davy diváků, především pak rodiny s dětmi. Samotný zámek si necháme asi na přiště, až tu bude větší klid. Vypadá totiž dobře a rád bych si ho někdy prohlédl i uvnitř.

Zámek ze zahrady... zdejší zahrada je vážně krásná. Už jsem dlouho neviděl takhle upravené květinové záhony

Vstup k zámku z náměstí

Znak nad vchodem do zámku

Líbí se mi, jak si lidé v minulosti uměli vyhrát s výzdobou, byť jen vchodů do budovy...

Alexandři na výstavě

Janička si prohlíží papoušky

Nedělní dopoledne v sedle

2008-08-11T08:38:00.016+02:00

V neděli dopoledne jsem se rozhodl opět zasvětit cyklistice. Sbalil jsem si do batůžku snídani a vyrazil jsem. Původně jsem měl naplánovanou opět trasu do Volyně, ale ráno jsem si usmyslel, že vyjedu přes Suchý Důl na Rašovické skály a odtud po kraji vojenského prostora do Lestkova a pak se uvidí. Ani na tuhle trasu ale nakonec nedošlo. U stupně jsem si vyjel po nové lávce. Je zajímavá, rozhodně je to lepší, než nést kolo do schodů, ale v ostrých zatáčkách jsem měl trochu obavy. Jsem docela zvědavý, až tu potkám nějakého cyklistu v protisměru, protože to není zas tak široké. Příště to zkusím i dolů a uvidíme. Po cyklostezce jsem pokračoval až pod Suchý Důl. Při pohledu na Rašovické skály jsem si ale výšlap k nim rozmyslel:) Nebyl jsem nějak při síle. Proto jsem pokračoval po silnici přes Rašovice do Klášterce. K mému údivu jsem tu potkal asi pět dalších cyklistů, zatím co na cyklostezce jsem jel sám. V Klášterci jsem se rozhodl pokračovat přes Ciboušov k Hradišti a pod ním odbočit k bývalé obci Pavlov a přejet pod lesem k Prunéřovu. Projel jsem proto kláštereckým zámeckým parkem, projel autobusovým nádražím, obhlédl nové domy před Ciboušovem a pod lesem jsem odbočil doprava směrem ke Kadani a Hradišti. Tady jsem se chvíli kochal pohledem na průmyslovou zónu a dva paneláčky, které tu zbyly po Vernéřově, kde jsem svých prvních pár let života bydlel. Shodou náhod právě v jednom z oněch paneláčků. Ve stoupání k Hradišti jsem tedy odbočil opět vpravo a vydal se po bývalé silnici k Pavlovu. Ta se po krátké době mění v polní cestu a krátce před Prunéřovem v cestu panelovou. Jede se tu ale dobře. V Prunéřově jsem se opět stočil vpravo a vydal se kolem prunéřovské elektrárny k domovu. Objížděl jsem jí kolem nádraží a tak jsem si usmyslel, že bych si cestu ještě trošku zkrátil přes rekultivované doly. Před několika lety jsem tudy občas projížděl a zkracoval si tak cestu do Prunéřova. Přejel jsem tedy most přes koleje, obhlédl cestu k nové motokrosové dráze a hledal tu správnou ke Kadani. Asi jsem slepý, nebo jsem se nedokázal zorientoval, ale vůbec jsem ji nenašel:) Příště to zkusím z druhé strany od Ekometalu a uvidíme. Nezbývalo, než se vydat do Kadaně po silnici. Najel jsem asi 30,5 km.

Mapa trasy

Snídaně pod Zásadou (z mobilu)

Nad Kláštercem

Před zámkem

Páv se jde napít

Tohle mi připomíná jednu pohádku od E.A. Poa :)

Leknín

Jeden z erbů na stěně zámku

Znak nad vchodem do zámku

Cesta nad Kláštercem a pohled k bývalému Vernéřovu (z mobilu)

Nad bývalým plánovaným popílkovištěm blízko Prunéřova a pohled na elektrárnu (z mobilu)

Cesta mezi bývalým Pavlovem a Prunéřovem je v celku pohodlná (z mobilu)

Cestou kolem chladících věží (z mobilu)

Při hledání cesty jsem opět narazil na důlní stroje:) (z mobilu)

V Lokti na kole

2008-08-09T20:56:00.016+02:00

V pátek jsme byli Janičce vybrat kolo a dnes jsme se s ním vypravili do Lokte, abychom si projeli stezku podél Ohře ke Svatošským skalám. Je tu krásná příroda (také je to chráněná krajinná oblast) a příjemně se tudy jezdí. V Lokti se dnes jeli motokrosové závody, takže ve městě byl blázinec a my jsme byli rádi, že jsme byli pěkně v klidu v lese. Přestože bylo celý den kolem 20°C a foukal svěží vítr, tak jsme cestou viděli spoustu vodáků. Také bych se svezl. cestou zpět jsme to vzali přes Jáchymov, Klínovec, České Hamry a skončili jsme na Sfingách pod Měděncem, protože v tomhle počasí je překrásný výhled bez toho nefotogenického letního oparu. To byl velice podařený den. Trasa mezi Loktem a Svatošskými skalami je výborná i pro pěší turistiku, takže kdo tu ještě nebyl, tomu ji určitě doporučuji. Žádné kopce a nepohodlný terén. Jen řeka, lesy a příjemná štětková cesta (pozor, neporovnávat se štěrkem na kadaňské cyklostezce. Proti tomu je cesta v Lokti doslova asfaltovou dálnicí).

Na přání přidávám mapku a ještě upřesňuji - trasa Loket - Stavošské skály - Loket nám zabrala asi hodinu čisté jízy (jeli jsme zhruba 15 km/h v průměru) a ujeli jsme asi 14,5 km.

Převlékání a příprava na cestu:)

Jsme v polovině trasy a Janička loví signál

Pod skalami

Krásné počasí vylákalo i horolezce

Lávka přes řeku

Pohled na Loket z druhé strany řeky

Sfingy

V dálce je vidět Kadaň a za ní Nechranickou přehradu

Pohled do údolí Ohře směrem ke Stráži nad Ohří

Klášterec a vlevo nahoře pak pěkný pohled na stolovou horu Úhošť

Já se kochám výhledem a Janička sbírá borůvky

Před týdnem jsem si koupil hru "Peking 2008" s letní olympiádou na playstation 3 a Janičce se to nějak začalo líbit:) Hned po návratu si k ní sedla...

... a začala sestřelovat disky

Nevím proč

2008-08-09T09:12:00.004+02:00

Každým rokem se v Kadani uskuteční soutěž a je vyhlášena nejlepší restaurace. První místo tu získává Pizzerie U Svateté brány. Ano, dělají tam dobrou pizzu. Ale co je na ní jinak tak zvláštního? Včera jsme se tam s Janičkou vypravili, protože jsme chvilku poseděli v Garáži a dostali jsme hlad. Máme s touto pizzerií špatné zkušenosti. Už několikrát se mi tu stalo, že jsem přišel, sedl si a víc než deset minut čekal, než si mě někdo všimne. Včerejšek nebyl k mému vzteku vůbec jiný. Usedli jsme v poloprázdném nekuřáckém oddělení a čekali... deset minut, patnáct minut... přitom jsme při vstupu pozdravili slečnu za barem a očividně si nás všimli. Nakonec jsme si tedy jídelní lístek vzali sami a čekali, že tedy dorazí někdo během našeho vybírání. Zase nic. Může být nejlepší restaurací místo, kde musíte vstát od stolu a jít si objednat k baru? Pizzu jsme si nechali zabalit s sebou a na místě jsme si dali jen kafe. To se v naší místnosti objevila i servírka, která nás sice ještě neviděla, ale v tomto trendu dál pokračovala tím, že kolem nás nosila jídlo ostatním a vytrvale nás přehlížela. Když jsem pak musel nakonec i jít zaplatit k baru, protože nám už krabice s pizzou dávno ležela vedle prázdných hrníčků od kafe, byl jsem opravdu velice naštvaný. Kdyby to bylo poprvé, tak to chápu. ale tohle se mi tu už stalo potřetí po sobě... ostudné a nezachrání to ani dobrá pověst zdejší pizzy:(

Na kole po horách

2008-08-09T00:44:00.010+02:00

Dnes jsem se rozhodl se trochu projet a protáhnout si nohy. Zvolil jsem proto delší stoupání a rozhodl se vyjet si na hory. Vyjel jsem přes Prunéřov do Volyně a odtud kolem větrných elektráren přes Hradiště zpátky do Kadaně. Našlapal jsem 33km. Abych prozkoumal i několik lesních cest v okolí a zároveň trošku provětral celoodpružený systém kola, tak jsem odemkl kousek nad Prunéřovem zadní tlumič a cestou k Volyni několikrát přebrodil potok a projel se i po lesních cestách na jeho druhé straně. Také se mi povedlo jednou úplně promoknout:) Ve Volyni jsem jako vždy podlehl krásám zdejšího kostelíka a u větrných elektráren se pokochal hrou světel, kterou mi připravily rychle a nízko proplouvající mraky. K Hradišti jsem se pak nechal unést parádním sešupem se spoustou zatáček a celou cestu dolů si jsem si to upaloval šedesáti kilometrovou rychlostí. Člověk to tak namáhavě šlape nahoru a pak je za 20 minut dole v Kadani:) Kolo jsem rovnou odvezl do Nevixu na seřízení a tady jsem dostal pár dobrých tipů na několik lesních cest v okolí, kde bych dal kolu trošku zabrat při sjezdu. Tak snad příště:)

Prunéřovský potok se dá místy přebrodit a jet tak po jeho druhé straně.

Pod Volyní je docela pěkný výhled dolů (v lese pode mnou je trochu v idět věž Hasištejna)

Kostelík ve Volyni

... a ještě jednou kostelík

Nahoře už je obrovské množství větrných elektráren, které ve včerejším větru vydávaly opravdu velice zvláštní zvuky

Hra světel... nízko plující mraky vytvářejí nad krajinou střídavé stíny a světla

Pohled na "větrníky" z bývalého nádraží

Rošťáci

2008-08-03T23:14:00.006+02:00

Moji papoušci se začínají pomalu rozkoukávat a dělat rošťárny. Posledním hitem se stalo prolézání mezi mřížemi klece a zvědavé pozorování okolí. Trochu mě tím děsí, ale očividně je to hodně baví:)

"Tak ty si mě fotíš, jo?!"

"Tak copak tu má ten kluk za muziku?!":)))

Málem jsem měnil

2008-08-03T22:50:00.010+02:00

Dostal jsem slušnou nabídku na nový vůz. Byla natolik výhodná, že jsem uvažoval, zda ho vyměnit za ten "starý". Abych měl to rozhodování jednodušší, tak jsem si ho půjčil na víkend a najezdil s ním pár stovek kilometrů. Tím vozem byl Chevrolet Epica s dvoulitrovým dieslovým VCDI 16v motorem o výkonu 110KW ve verzi LT. Auto jako takové už znám a líbí se mi. Tohle auto je v plné výbavě a nabízí opravdu komfortní svezení i ovládání. Jeho velkými přednostmi je cena, velice malá hlučnost v kabině, opravdu příjemný prostor a to jak kabiny, tak kufru a obrovská spousta věciček, které nabízejí výrobci jiných značek u vozů v milionových relacích. Mezi nevýhody bych zařadil větší rozměry, zatím poměrně malou pověst na českém trhu a především spotřebu. Spotřebu sice vůbec neřeším, ale dokážu si představit, že by pro mnohé znamenalo 10l/100km velké číslo. Přestože zůstanu ještě nějakou dobu u Passatu, tak se mi tohle auto velice líbí. Důvod, proč si ho nenechám jen jen v tom, že nikdo ještě úplně přesně neví, co je to auto schopné najezdit a vydržet. Já ročně najezdím kolem 50-60 tisíc kilometrů a tak je to poměrně důležité měřítko.

Auto je velice pohledné a budí docela velkou pozornost

Design Chevroletu je opravdu úžasný... neznám moc hezčích aut

Nevýhodou při parkování u obchodních center je délka a šířka vozu, což jsem si několikrát vyzkoušel na vlastní kůži

Samozřejmostí jsou 17" litá kola, parkovací senzory, 6 airbagů, tempomat, automatická klimatizace a spousta dalších výborných součástí výbavy

Do interiéru vozu jsem se ihned zamiloval... přehledné, pohledné, funkční

Zadní sedadla nabízejí dost prostoru i pohodlí

Kombinace kůže a hliníku je líbivá

Středový panel je promyšlený a nahrazuje palubní počítač s údaji o spotřebě, dojezdu na palivo v nádrži, teplotách atd.

Sobotní návštěva Zooparku v Chomutově

2008-08-03T22:16:00.017+02:00

V sobotu jsme se s Janičkou rozhodli navštívit chomutovský Zoopark a využít konečně našich celoročních vstupenek. Počasí sice moc nepčálo focení, protože se zatáhlo a občas spadla nějaká ta kapka, ale těšil jsem se na zvířata. Na místě nás ale čekalo obrovské zklamání. Ještě asi před půl rokem jsem si říkal, že se Zoopark ubírá dobrým směrem a výrazně se zlepšil. To, co jsme ale měli možnost vidět v sobotu byla tragédie. Nejvíce mě naštvaly špinavé a zarostlé voliéry ptáků a také špinavé záchodky u hlavního vstupu. Navíc mi přišlo, že je tu nějak málo zvířat. Nedávno vyšlo v MF Dnes hodnocení zoologických zahrad v ČR a ta chomutovská byla na myslím 8. místě, kdežto např. plzeňská na místě dvanáctém. Paní, která tenhle žebříček psala má zřejmě HODNĚ špatné měřítko. Z testu totiž vyplývalo, že plzeňská zoo např. nabízí malé množství exotických zvířat. Rád bych věděl, jaká exotická zvířata nabízí zoopark v Chomutově a viděl porovnání obou počtů. Krom toho bych si ani netroufl porovnat vzhled samotných parků, protože srovnávat asfaltové a betonové chodníky chomutovského zooparku s přírodními cestami a okrasnými záhony v Plzni opravdu nelze.

Nějaký sraz... o opalování a vyhřívání se pod mrakem asi nemůže být řeč:)

Maskovaná volavka

Ten je při spánku ale roztomilý:)

To bude asi jeho družka

Bohužel, někdo z návštěvníků hodil k opicím nějakou pet lahev a oni se jí rozhodli rozkousávat... chování návštěvníků v zoo mě občas hodně zaráží... jen při naší sobotní návštěvě jsme byli svědky toho, jak nějaký chlapík drží jedno zvíře za rohy skrze oplocení a má radost z toho, že se mu nemůže vyvléknout a další dva lidé chtějí kozy nebo mědvědy krmit sušenkami:(

Ten pohled mě na opicích vždycky fascinuje

Nevěřícně kouká, jak samce z jejího výběhu drží jeden z návštěvníků za rohy...

Podobné rošťáky mám doma:) (fotka je trochu našedlá, protože je focená přes pletivo)

Medvěd škemrá o piškoty, které mu dolů hází jedna z maminek

Krasavec:)

Na lovu potravy:)

Volavka

Koupel

Copak asi pozoruje?!

Pohledy z Úhoště

2008-07-29T18:00:00.014+02:00

V neděli jsem se před polednem vypravil na Úhošť, abych tam udělal posledních pár snímků pro knížku. Vybral jsem si opravdu parádní počasí. Vítr se ani nehnul a teplota se vyšplhala ke třicítce. Výbodně jsem si na vyprahlé pláni na Úhošti simuloval Afriku:) K mému překvapení se kolem sochy pohybovala asi pětice chlapíků s křovinořezy. Tuhle práci jsem jim vážně nezáviděl. Ale jsem rád, že se někdo o Úhošť stará. Přináším Vám tedy pár snímků z pohledů do okolí.

Lestkov (blíž vlevo) a Šumná (dále vpravo)

Klínovec

Měděnec

Výsluní

Hasištejn

Úpravna vody Hradiště

Prunéřovská elektrárna

Tušimická elektrárna

Chudák... tomu říkám těžce vydělané peníze

Lovec:)

Na loukách na Úhošti poletovala spousta motýlů

Pokec s beruškou:)

Srpnová zatmění

2008-07-29T17:41:00.006+02:00

Dnes mi Vančís poslal informace o zatměních, která se mají konat v letošním srpnu. Hned 1.8. se totiž očekává částečné zatmění slunce a 16.8. pak částečné zatmění měsíce. Další příležitost, kdy bude možné obě zatmění pozorovat v jeden rok, nastane až v roce 2011. A teď k jednotlivým zatměním. Zatmění slunce bude u nás jen částečné, ale úplné bude možné pozorovat na území Ruska, Mongolska nebo Číny. Na našem území dosáhne překrytí zhruba 24% a to v pozdních dopoledních hodinách (pro naší oblast, tedy mezi Mostem a Karlovými Vary to bude někdy mezi 10:48 - 12:30 hod.). Zatmění měsíce bude výraznější. Překrytí totiž dosáhne asi 81% a k jeho maximální fázi dojde kolem 23 hodiny a 10 minuty našeho času. To nejzajímavější, tedy okamžik, kdy měsíc přechází do stínu naší planety, však nastane už kolem 21 hodiny a 36 minuty. Další zatmění měsíce (ale význačné spíše tím, že stín ukrojí z plochy měsíce jen 8%) nastane krátce po půlnosi 31. prosince 2009 a úplného zatmění měsíce se dočkáme až v roce 2011. Více informací se můžete dozvědět například zde.

Princip zatmění slunce

Ukázka zatmění měsíce

Hazmburk

2008-07-28T17:54:00.014+02:00

Nedělní odpoledne jsem si konečně odpočinul od focení Kadaně a vyrazili jsme na Hazmburk. Jezdím kolem docela často a už mnohokrát jsem přemýšlel, že se tu zastavím. Původní plán byl ve stejný den zdolat i Milešovku a navštívit Terezín, ale horko nás vysílilo už po zdolání Hazmburku. Výšlap je v těch teplotách, které teď panují, docela náročný. Už v polovině cesty jsem litoval, že se nahoru táhnu s tím patnáctikilovým fotobatohem, ale vidina dobrého výhledu a slušných fotek mě nakonec donesla až k cíli. Navíc mě trochu děsí představa, že si do kufru auta zavřu batoh ve větší hodnotě než samotné auto a pak odtud na dvě hodiny odejdu:). Výhled z Hazmburku je úžasný. Je odsud vidět asi 20km vzdálený Říp, zhruba 8km vzdálené Lovosice (na ty už tak pěkný pohled není) a také asi 13km vzdálené Litoměřice a Terezín. Mimo to je odsud pěkný pohled na Milešovku a celé České středohoří. Cestou domů jsme to vzali přes Lovosice, takže jsme si prohlédli aspoň ze silnice pohlednou zříceninu hradu Košťálov a já si v Třebenicích splnil slib a sehnal Janičce švestky, na které měla celé odpoledne chuť:)

Známá silueta Hazmburku

Pohled z vyšší hranaté věže - v pozadí vesnička Slatina a na horizontu Říp

Litoměřice

Tak tohle je při pohledu z Hazmburku dominanta Lovosic:)

Libochovický zámek (mimochodem - na Libochcovicích je zajímavé i to, že se zde řeka Ohře rozděluje na Ohři a Malou Ohři)

Pohledná vesnička Slatina

Pohled na Třebenice, nad kterými se tyčí zřícenina hradu Košťálov a v pozadí samozřejmě Milešovka

V jednu chvili nád nad hlavami prolétl nějaký letecký nadšenec

Janička překonala strach z výšek a kochala se výhledem:)

Dorozumívání se s foťáčkem:) "Tak sakra foť, co je s tebou?!!!"

Na "horním nádvoří"

Cílová rovinka

2008-07-25T21:36:00.005+02:00

Mám poslední víkend na to, abych dofotil fotky pro knížku. Už mi jich po dnešku moc nezbývá. Jsem totiž od sedmi od rána v terénu. Nafotil jsem dnes přes 5 GB fotek, vybil tři baterky ve foťácích, fotil jsem na poli, na věžích a střechách, na hřbitově, nakláněl se z oken, nechal si vedle hlavy bít zvon věžních hodin, ležel na zemi... byl to zatraceně dlouhý den, který se celé dopoledne mračil a odpoledne mi zkusil ukázat africké podnebí na přelomu jara a léta:)

Jó, takové fresky na stropě, to je lahůdka... u toho se člověk může i vyspat:)

Tenhle klučina se se mnou díval na Kadaň od Želiny. Byl ode mě asi 2 metry a protože mám nový teleobjektiv, tak jsem si rovnou i vyzkoušel, z jaké nejmenší vzdálenosti umí zaostřit:)

To jsem já uprostřed výpustě z Nechranic:)

Polapen

2008-07-24T10:23:00.006+02:00

Dneska jsem byl docela překvapený, když mi Martina poslala email a v něm pár fotografií z Vysmátého léta 2008 s tím, že jsem byl přistižen:) Našla je na serveru Kláštereckých novin a mám z nich docela radost. Konečně mám taky nějakou svojí fotku:) Děkuji panu fotografovi, že mi věnoval dokonce celý jeden snímek a gratuluji k fotkám z akce.

Skoro ve finále

2008-07-23T21:45:00.008+02:00

Konec měsíce se blíží. Chybí mi ještě nějaké fotky a začínám být trošku nervózní. Co když nevyjde počasí? Těším se, až to skončí a já budu mít trochu lehčí hlavu a žádný spěch. Nebudu na každém rohu Kadaně přemýšlet, jestli se to dá vyfotit a jestli už to odtamtud někdo nevyfotil:)

Chevrolet HHR

2008-07-23T21:31:00.003+02:00

V sobotu jsem se byl projet novým Chevroletem HHR. Konečně se objevil v ČR a zatím je tu jen pár kousků. Už jsem si ho byl prohlédnout u Chevroletu v Chomutově a tak jsem se na první kontakt těšil, protože se mi tohle autíčko velice líbí. HHR je sice nový model, ale Chevrolet se jím snaží napodobit svůj úspěšný model Chevrolet Suburban z roku 1949. Na liniích vozu je to znát. Návrat ke klasice je dobrým nápadem. Ty staré vozy měly osobnost. Každé bylo krásným designerským dílem a líbí se mi víc, než moderní vozy. Vozidlo, kterým jsem se byl projet mělo 2,5 litrový benzínový motor a automatickou převodovku. Automat je v Chevroletu úžasný. Mám s ním zkušenosti ze SuperBu, ale nedá se to srovnat. Řazení u Chevy je plynulejší, téměř neznatelné. Interiér vozu je také povedený. Posez je trochu vyšší, okénka by mohla být větší, ale člověk se tu cítí bezpečně. Doufám, že je časem začnu potkávat na silnici:)

Vysmáté léto 2008

2008-07-21T18:00:00.013+02:00

Mám málo času na to, abych sem dal fotky všech kapel, protože si to schovávám na později kvůli časovému presu s fotkami Kadaně. Ořezal jsem tedy jen pár vybraných z Divokého Billa a Evy Farné. Co bych řekl k samotnému Rockfestu? Nepřekvapil mě. Když fotím, tak je to beztak všechno stejné. První tři písničky stojím mezi diváky a jevištěm a cvakám, takže nic jiného nevnímám a pak se snažím uniknout těm davům a být chvíli v klidu. Tahám sebou dva dvoukilové foťáky a na zádech težký batoh, bolí mě za krkem a nemám na poslouchání hudby náladu. Z letošní nabídky jsem si vybral jen Divokého Billa, přestože ani tahle kapela není mým absolutním favoritem. Proto jsem byl hodně rozladěný, když jim po necelé půlhodince hraní nebylo dovoleno ani přidat písničku. To si pak člověk říká, že během dne se tam objevila spousta kapel, které nikdo neposlouchá a hlavně které nekonečný čas stráví laděním a zkouškami a kapela, která přilákala suverénně nejvíc diváků, má na své vystoupení pár minut a pak je z jeviště div ne vyhnána. Stál jsem tam docela zaražený vedle jeviště, pozoroval diváky, kteří naštvaně pokřikovali před ním a pár metrů za mnou stáli naštvaní "Billové" a skládali si věci do auta. Byli hodně naštvaní a já se jim vůbec nadivím... asi cestou domů zvažovali, zda ještě někdy přijedou. Vzal jsem si z nich příklad a uvědomil si, že nechci vyhazovat svačinu, kterou jsem si na celý den koupil do koše u vstupu (já totiž neumím celý den jíst opékané klobásy, langoše a podobná svinstva), dvacetkrát denně rozepínat všechny kapsy batohu, jestli si sebou náhodou nenesu malou láhev s pitím ( nepiju alkohol a mít tak celý den na výběr mezi dvěma nebo třemi různými značkami nealko nápojů také není žádné terno) a muset tak kvůli každému jídlu chodit jinam je také dost namáhavé. Nechám se svým rozhodnutím překvapit příští rok...

Banksy aneb Nejuznávanější sprejer na světě

2008-07-17T08:08:00.012+02:00

Určitě už jste nějakou jeho malůvku viděli. Nejvíce ho zřejmě proslavila grafika Mony Lisy se žlutým smajlíkem místo obličeje, kterou se mu povedlo pověsit v Louvru nebo grafika znázorňující dva líbající se britské policisty. Banksy se narodil v Bristolu v roce 1974 a vystudoval uměleckou školu. Není však sprejerem, kterého si asi představíme my. Tedy žádný klučina čmárající nesmyslné nápisy a tagy po zdech všude okolo. Jeho verze grafitti je jakýmsi street artem, kterým se snaží dát najevo svůj odpor ke konzumnímu způsobu života, diskriminaci homosexuálů či politice. Za několik let svého působení se tak dostal do podvědomí veřejnosti, že se jeho grafiky prodávají za statisíce a zdobí nejednu stěnu domů světových celebrit, vydávají se mapy s vyznačením jeho grafik a galerie praskají ve švech, kdykoli se v nich objeví nějaké jeho dílko. Šikovný chlapík.

Růžový vrch

2008-07-13T20:58:00.008+02:00

V sobotu jsme se s Janičkou rozhodli navštívit Horu sv. Kateřiny. Sice skoro celý den pršelo, ale nechtěli jsme se tu procházet. Naším cílem byla zdejší rozhledna. Při dešti je totiž sice všude mokro, ale vzduch je krásně čistý a bez oparu, takže je všude pěkně vidět a i barvy jsou kontrastnější. Vystoupali jsme tedy z Jirkova přes Boleboř až do Hory sv. Kateřiny a odtud přímo k rozhledně. Je to pěkná kamenná stavba s dřevěnou špičkou s ochozem. Nevím, jak dlouho je tu ten dřevěný ochoz, protože většina map s rozhlednami tuto rozhlednu vyobrazuje jako bílou věž bez toho proskleného ochozu. Janička musela překonat strach ze schodiště, kterým viděla dolů na patro pod nás a pak také z posledního úzkého a kývavého schodišťátka před samotným ochozem, za což jí skládám poklonu. Okna na rozhledně se nedají otevřít a tak jsem musel fotit přes sklo. Pak už jsme jen koupili turistickou známku a hurá zpátky do údolí. Škoda, že pršelo. Hory mám moc rád a kldině bych se tu procházel po těch nádherných lesních cestách kolem Jedláku.

Pohled na rozhlednu z obce Malý Háj

... a ještě jeden pohled:)

Na parkovišti pod rozhlednou

Dole pod kopcem už je Německo a tohle je Deutschneudorf

Rafinérie RWE a na hranicích

Tak tohle zatím nevím přesně co je.. ale je to nějaký vrcholek směrem ke Kurort Seifen