eGoban

THE END

2008-12-24T12:58:00.006+01:00

Dnes - 24. prosince 2008 - byl ukončen provoz tohoto blogu.

eGoban ale nekončí, pouze se stěhuje na lepší adresu - www.egoban.cz.

Naše redakce Vám přeje klidné prožití Vánočních svátků a mnoho nových zážitků (nejen s eGobanem) v Novém roce!

Jitka Bártová, Václav Kijonka, Ivan Kostka a Miloš Podpěra

Karlovy Vary (13.-14.12.) - GPČR, MR žen

2008-12-10T19:12:00.028+01:00

Na posledním turnaji GP ČR 2008 se sešlo 42 hráčů, kteří hrají tradičním systémem v šestičlenných skupinách každý s každým. V nejsilnější A skupině se utkají Vladimír Daněk, Jan Šimara, Jan Prokop, Petr Cipra, Tomáš Grosser a Lukáš Podpěra. Nedorazil přihlášený Ondřej Šilt, turnaj nehraje ani původně přihlášený Li Ang, jehož příjezd je očekáván až na večer. Jeho plánovaný workshop se tak dostane do časové kolize s dalším lákavým bodem večerního programu. Tradiční grilovačku si naopak bude užívat zde přítomný, leč nehrající Radek Nechanický.

Paralelně se zde hraje další významný turnaj - MR žen. Letos se jej zúčastní Klára Žaloudková, Martina Šimůnková, Jana Hricová a Anička Prokopová. I ony hrají každá s každou, oproti předpokladům ale pouze jednokolově.

Sobota

I. kolo

MR žen

Hricová - Šimůnková
A. Prokopová - Žaloudková

GP ČR "A"

Daněk - L. Podpěra
J. Prokop - Cipra
Šimara - Grosser

II. kolo

Šimůnková - Žaloudková
Hricová - Prokopová

Podpěra - Cipra
Grosser - Prokop
Daněk - Šimara

III. kolo (pouze GP, ženy až zítra)

Šimara - Podpěra
Daněk - Prokop
Cipra - Grosser

Drobná změna programu večera - místo tradiční grilovačky (vloni přece shořel gril) bude raut.

Fotky Miloš

Neděle
I dnes vydržel společenský život do časných ranních hodin, údajně do šesté. eGoban u toho nebyl. Zajímavý taktický tah provedl Radek, ulehl ve 23:00 a ve dvě v noci se vrátil do dění.
Velké rozpaky panují kolem Li Angova workshopu, nějak se nám nedaří vysvětlit, že dnes opravdu není kdy...

MR žen - III. kolo

Žaloudková - Hricová
Prokopová - Šimůnková

Mistryní republiky 2008 se stává Klára Žaloudková. Gratulujeme!

1. Žaloudková, 3b.
2. Šimůnková, 2b.
3. Hricová, 1b.
4. Prokopová, 0b

GP ČR "A" - IV. kolo

Daněk - Cipra
Šimara - Prokop
Grosser - Podpěra

V. kolo

Grosser - Daněk
Cipra - Šimara
Prokop -Podpěra

Výsledky:

Skupina A:
1. Šimara, 5D, 5b.
2. Daněk, 5D, 4b.
3. Cipra, 3D, 2b.
4. Prokop, 4D, 2b.
5. Grosser, 3D, 1b.
6. Podpěra, 2D, 1b.

Skupina B: 1. Válek, 1k, 5b.

Skupina C: 1. Dlouhý, 1k, 5b.

Skupina D: 1. Porth (DE), 7k, 5b.

Skupina E: 1. Janský, 14k, 4b.

Skupina F: 1. Houser, 18k, 5b

Skupina G: 1. Sliwa (DE), 17k, 5b

Z Karlových Varů Miloš

Praha (29.-30.11.) - MR párů / Berlín - Kranich

2008-11-28T20:36:00.003+01:00

Výsledky z mistrovství České republiky v párovém go

Výsledky z Kranichu

Šimara: Jak se zlepšit? Hodně mi pomohlo studium Shusaka

2008-11-27T13:25:00.019+01:00

Jan Šimara je bezesporu jeden z největších talentů českého go! Narodil se 15. prosince 1985 ve Zlíně, kde momentálně studuje fakultu informačních technologií na univerzitě Tomáše Bati. Svou nynější třídu (5. dan) si uhrál letos v dubnu.

Souboj s Korejcem Hong Seul-ki na letošním Pandanet Cupu v Brně

Nedá mi to, abych se hned na začátku nezeptal, co se děje s tvou výkonností? Ač turnaje stále vyhráváš, přicházejí nečekané prohry jako třeba teď v Ostravě.
V poslední době mám problémy se sebekázní. Když už si myslím, že mám vyhranou partii, zvlášť se slabším soupeřem, ztrácím pozornost a lehce tak udělám hrubou chybu. Někdy se mi stává, že neodehraji nějaké důležité sekvence precizně. No a taky cítím, že mi trošku degeneroval styl, což se snažím aktuálně změnit, i když to není hlavní důvod proher s druhými nebo 3. dany.

Takže to mám chápat tak, že po tvém raketovém vzestupu přišla stagnace?
No, určitě jsem teď na spodní straně sinusovky, která mě doprovází celou kariéru, ale doufám, že to není nějaká dlouhodobá stagnace. Věřím, že se brzy vrátím zpět do formy a zase se o kousíček zlepším (úsměv).

Přesto mi přijde neuvěřitelné, že vlastně ještě nedávno z tebe měla většina hráčů legraci, jak jsi pořád chtěl hrát partie a snad pokaždé z toho byl šílený výprask. Dnes se to obrátilo, "lekce" uděluješ ty a často i s handicapy. Kde se to v tobě tak najednou vzalo?
Tak na tohle se těžko odpovídá. Řekl bych, že zlom nastal, když jsem překonal 1. kyu (předtím jsem byl přes dva roky mezi 3. - 1. kyu). Hodně mi pomohlo studium Honinba Shusaka, při kterém jsem pochopil spoustu věcí a hru začal vnímat úplně jinak. Od té doby to šlo nějak samo, stačilo už jen hrát a občas něco postudovat.

To mě těší! Další hráč, který vyrostl na Shusakovi. Máš ještě i jiné profesionální vzory?
Nemám žádného konkrétního favorita, víceméně sleduji ty nejlepší. Pokud bych měl opravdu někoho jmenovat tak Lee Sedol - od té doby, co hraje normálně (pro obyčejné smrtelníky více srozumitelné než to, co dělal dřív), pak Han Sanghoon, Gu Li, Yun Junsang, Choi Cheolhan a mnoho dalších. Obecně mi je bližší bojovné, silově orientované go, které jsem v poslední době opustil. To je taky možná důvod mého aktuálního propadu.

Pokud mě paměť neklame, tvé počátky v go jsou dosti kostrbaté. Pověz něco o tom, jak ses ke hře dostal?
Poprvé jsem se setkal s go na šachovém táboře, kde bylo i pár goistů. Tam mě Vladimír Fišer seznámil s pravidly a velmi ochotně se mnou hrál volné partie, kdykoliv jsem měl chuť. Přestože byl tábor jen sedmidenní, go mi dost popletlo hlavu. Během šachového tréninku se mi v hlavě zjevovaly různé tvary a primitivni sekvence jako gety atp. O přestávkách jsem pak vždycky utíkal za Fíšou rychle sehrát jednu bleskovku na 13x13.

Po návratu do Zlína jsem začal celkem pravidelně navštěvovat go klub a taky jsem se zúčastnil 2 turnajů. Prohrál jsem pouze s Dášou Ullmannovou a to z důvodu, jenž všichni dobře znají - bylo mi tehdy 13 let (smích). Jelikož jsem byl tehdy jeden z hlavních studentů zlínského šachového klubu, můj trenér mě zpracoval a go jsem opustil na více než 2 roky.

Tvým hlavním učitelem byl tedy Vláďa Fišer?
To ne, v začátcích mi především pomohl Martin Kužela, s nímž jsem sehrál mnoho partií. Dokonce mi nabídnul i opravdové studium, ze kterého bohužel nějak sešlo, protože jsem v té době nebyl schopen pravidelně dojíždět k němu domů. Kdybych věděl, kolik času mi to mohlo ušetřit... (povzdech). Žádného jiného učitele jsem jinak neměl. V poslední době dělám občas sparing partnera mistrovi republiky O. Šiltovi, což jsou spíše vzájemné konzultace, které samozřejmě vede víc on.

S kolegy z reprezentace na Velké čínské zdi.

V současnosti učíš go na KGS. Jak jsi úspěšný? Dá se tím dobře uživit, nebo je to spíše jakési přilepšení?
Ha ha ha, mých 5 euro za hodinu (mínus poplatky za převody) a chabá klientela. V tuto chvíli je to opravdu jen přilepšení. Ale věřím, že takový Cornel Burzo s trojnásobnou cenou (a stejnou třídou na KGS) se tím živit může. Bohužel, pro mě je to jen přivýdělek na pivo, turnaj nebo jiné věci.

Kolik stálých žáků máš?
Teď 3 až 4.

V internetovém světě go se z tebe za pár měsíců stal pojem. Málokdo by neznal nick BUM. Tvé partie mívají spoustu diváků. O učení už jsme mluvili... Těší tě takový zájem o tvou osobu?
Nemám pocit, že bych byl vyloženě nějaký "pojem", jak říkáš. Ale každého určitě teší, když má diváky; obzvlášť, pokud mu fandí.

Musím k tomu ještě dodat, že v reálu je to obdobné. Každý si s tebou rád zahraje, protože ví, že nikdy neodmítneš. Máš vůbec někdy období, kdy na go nemůžeš ani pomyslet?
Co si pamatuji, tak mě jednou takhle vyšťavil Medvěd (=Ondřej Šilt), když jsme spolu hráli přes noc v hospodě asi 8 až 10 hodin vkuse. Ráno jsem poprvé cítil, že kdyby mě teď někdo vyzval, tak bych snad opravdu odmítnul. To mě však po vyspání okamžitě přešlo (úsměv). Krom toho ztrácím chuť, když už mám sehraných víc partií v řadě a nedaří se mi - to platí na internetu i v reálu. V takovém případě je lepší přestat a dát si menší pauzu. Jinak je pravda, že jsem připraven si zahrát téměř kdykoli.

To mě přivádí na myšlenku, že jsi vlastně jeden z mála hráčů, který hrou go opravdu žije. Sehraješ neskutečné množství partií v podstatě kdekoliv; snídáš, obědváš, svačíš a večeříš u go, kouříš, piješ, spíš, povídáš si atd. Předpokládám, že na legendární otázku společensky unaveného Ondřeje Šilta („*** si při go?“) bys určitě odpověděl kladně (smích)?
(hlasitý smích) Ano.

Ale teď zase trochu vážně. Najde se pár jedinců, kteří tě nemají zrovna v lásce. Především pro tvůj laxní postoj k etiketě go a zatahování lehkých drog na turnaje. Co bys k tomu řekl?
V první řadě k etiketě go nejsem tak úplně laxní, ale určitě se najdou věci, které nerespektuji. U těch lehkých drog by to snad měla být moje věc, žádný doping to není, tak by mi snad mohli dát pokoj. I když to bude spíš naopak, vzhledem k tomu, že se má přijmout listina zakázaných látek, kde je i THC... (posmutnělý výraz). Myslím, že by se tihle lidé měli spíše snažit mě rozdrtit na gobanu, než se mi pokoušet zamezit v hraní.

Já sám jsem ten poslední, kdo by mohl kritizovat, protože jsem se dopustil snad všech prohřešků, včetně těch, které mi dnes vadí. Přesto se zeptám. Opravdu jsi přesvědčený, že marihuana a MP3 přehrávače patří k turnajovým partiím?
Tohle nejsem hoden posoudit, myslím si, že je to na každého osobním svědomí a vědomí. Pokud soupeř slyší mou MP3, tak zeslabím, pokud mu vyloženě vadí, klidně odložím. A to, jestli jsem zhulený nebo ne, soupeř většinou vůbec netuší, pokud mu to sám neřeknu. V žádném případě mi to nepomáhá k výhře, spíš se zvyšuje pravděpodobnost zkratu. Akorát si tu partii víc užiju. Proto nechápu, proč je THC na seznamu dopingových látek.

Paradoxně mně teď nejvíce štve ta "móda" poslouchání hudby, kterou si nechtěně zpopularizoval. Osobně to považuji za těžkou neúctu k soupeři! Už prostě neexistuje bílý, černý a mezi nimi goban. Najednou je tu bílý, bílého hudba, goban a černý. Jako by si soupeř postavil virtuální bariéru.
Teď jsi mě trošku zaskočil. Nemám za to, že zrovna já jsem to zpopularizoval. Například již několikrát zmiňovaný Medvěd občas poslouchá hudbu. Částečně s tebou souhlasím, ale jak jsem již řekl, je to na každém. Je nutné si uvědomit, že nejsme v Asii, natož profíci, takže budeš asi těžko zakazovat nebo vysvětlovat 15. kyu, že by neměl při partii poslouchat MP3. Ve většině případů je podle mě lepší hrát bez hudby, ale občas má člověk takové rozpoložení, že si chce při partii pustit nějakou pohodovou hudbu, protože předtím třeba smolně prohrál. Tohle mu pomůže si partii víc užít a nemyslet pořád na minulou hru. V podstatě paralela k marihuaně (smích) - v takovém případě doporučuji se zhulit a pustit si Eru.

Takže je poslouchání hudby svým způsobem taky doping... Často v těchto případech vzhlížíme k profesionálům a kopírujeme jejich "styl" (vějíře ap.). Jakékoliv drogy můžou klidně konzumovat na záchodě, ale nikdy jsem neviděl, že by třeba Cho Chikun hrál Kisei se sluchátky na uších.
S tím dopingem to není tak úplně pravda, nepomáhá ti to přímo. Je to stejné, jako bys považoval za doping to, že si hraješ s vějířem nebo že u partie piješ kafe, taky tě to svým způsobem stimuluje, ale nijak ti to nepomáhá líp počítat a podobně. Tohle platí i u dvou výše zmíněných věcí. A jak už jsem říkal, žijeme v úplně jiné kultuře, takže nemůžeme zkostnatěle natvrdo přebírat všechny zvyky z východu. Samozřejmě že by se to asi nemělo, ale jsou mnohem horší věci, které by se určitě neměly dělat. Např. pokoušet se vyhrát tím, že budu zkoušet prosadit svých 20 mrtvých kamenů jako neutrální území, protože soupeř neodehrál pár neutrálů a oba jsme pasovali, jak se pokusil Robert Jasiek (5. dan) s Csabou (6. dan), tuším někde na Ing Cupu. Tohle jsou věci, které by se podle mého názoru opravdu dělat neměly a ne řešit, jestli si dal někdo před partii šluka, nebo si při hře pustil hudbu.

Momentálně hraješ za TJ Slovan Karlovy Vary. Nemrzí tě však, že s odchodem Martina Kužely na studia do Prahy de facto zanikl zlínský klub?
Samozřejmě. Ale tak se věci prostě vyvinuly a nedalo se nic dělat. Zahrát si se soupeřem na živo, pokecat atd. je přece jenom trošku něco jiného, než hrát na internetu. Avšak v poslední době se začínají organizovat pravidelné schůzky ve zlínské čajovně, které k mému údivu zinicializoval Honza Prachař, pro mě do minulého týdne neznámý člověk. Snad se zlínský go klub znovu obnoví a vytvoříme pořádnou členskou základnu, jak to tady prý bylo v dávných dobách, když jsem ještě nehrál.

Tak to jsou skvělé zprávy! Potkáme Honzu v nejbližší době na nějakém turnaji?
Zatím jsme se setkali pouze jednou. O něčem takovém jsme se ani nebavili, odhadem bych řekl, že v nejbližší době asi těžko. Ale kdo ví, snad ho brzo zlákám. Bojím se jen, zda by měl vůbec tolik volného času.

Tak mě napadá... Kdyby se neuskutečnil exodus do Varů a nezanikla liga družstev, patřil by zlínský tým ve složení Šilt, Šimara, Kužela jasně na špici. Ale zpět do reality. Nedávno dorazila do Evropy nabídka pro mladé, silné hráče, studovat go v Koreji. Docela mě překvapilo, žes odmítl.
"Zlín = Šilt, Šimara, Kužela" v podstatě porazil Rumunsko (úsměv). Asi tak před rokem a půl bych o studium v Koreji usiloval ze všech sil, ale... Už jsem si v hlavě uspořádal pár věcí a uvědomil jsem si, že živit se go je v Evropě docela hrůza, i kdybych se vrátil jako 7. dan. Nepředpokládám, že bych se v dnešní konkurenci přiblížil k top korejským "inseium", kteří jsou téměř na úrovni TOP profíků. Pokud nic jiného, tak mám od nich skluz minimálně 7 let. Proto chci v první řadě dodělat vysokou a go dělat jako hobby. Samozřejmě pokud to půjde, tak si tím i částečně přivydělávat. Přestože go je zatím věc, kterou mám opravdu nejradši, už jsem pochopil, že člověk se na svět musí dívat střízlivě.

Na třetí desce bojuje s korejským profesionálem Han Sang Hunem v olympijském turnaji týmů.

V poslední době ses stačil dostat do několika konfliktů s ČAGo. Mimo jiné jsi přišel o body do Grand Prix. Jak na to pohlížíš s odstupem času?
Zase tak divoké to nebylo. Je pravda, že o body jsem přišel, protože kluci z výboru trošku vyhrotili placení příspěvků. Ale to se nakonec vyřešilo a body by mi měly být vráceny (stále není aktualizováno na Gowebu), stejně jako Medvědovi. Další konkrétní konflikty si už nevybavuji, ale nebylo to určitě nic hrozného.

Jednomu z mála v Česku se ti podařilo dosáhnout mety 5. danu. Pokud se nepletu, dokázal jsi to na nejmenším turnaji v republice - ve Frýdlantu nad Ostravicí. V čem bychom se měli my ostatní zlepšit, abychom na pětku také dosáhli (pomrkávám)?
Ve všem (směje se). Každý určitě ví, kde je jeho slabina, na které by měl zapracovat. Pokud chceš něco všeobecného, tak je to určitě vůle. Věřit si, že v koncovce neztratím, když hraju s 3. danem stejně jako se 6. danem. Nejhorší je, když člověk přemýšlí, kdo proti němu sedí. Myslím si, že 50% bitvy se sehraje ještě před partií v hlavě každého hráče! Pokud jeden z nich propadne - byť jen do podvědomé deprese - z toho, že je soupeř prostě příliš silný, už je na půl cesty k prohře.

I když bych se rád vyptával ještě dál, nebudu tě už déle trápit. Před pár okamžiky potvrdil pořadatel karlovarského turnaje start Li Anga, 3. profidana z Číny. Jak se díváš na účast neúspěšných inseiů a poloprofíků z Asie na evropských akcích? Bereš to jako přínos, nebo to považuješ za pouhopouhé "vyžírání cen"?
Tohle je velmi složitá otázka. V každém případě je to přínos pro ty, co nastupují proti těmto hráčům sebevědomě a dají do hry vše. Tak se člověk může naučit opravdu víc, než když to samé udělá s klasickým 6. danem. Na druhou stranu to demotivuje hráče, pro které je důležité na turnaji něco vyhrát z existenčních důvodů. Když pak "musí" odečíst ceny pro tyhle hráče, už toho občas moc nezbývá. Záleží na přístupu těchto Asiatů. Pokud Cho Seok-bin objel za rok 15 turnajů a všechny vyhrál (na některých startovali kromě něj jen 4. dani a níž), tak je to opravdu čisté vyžírání cen. Ale pokud zde za rok navštíví pár turnajů, kde se s takovou účastí počítá (viz. Paříž, kde jsem třeba nikdy nebyl), tak je vše v pořádku.

Krátký bleskový dotazník:

Nejoblíbenější turnaj u nás a v zahraničí?
Blansko a Oza v Amsterdamu.

Nejoblíbenější goista – amatér a profík?
Cristian Pop a Lee Sedol.

Oblíbené jídlo a nápoj?
Pizza a pivo.

Oblíbený film a seriál?
V poslední době mě pobavil film 300, ze seriálů vede Futurama.

Oblíbená hudba?
Toho je moc – rap, drum and bass, rock, funky.

Rozhovor připravil Ivan Kostka

Berlín (21.-23.11.) - 8. Go to Innovation

2008-11-17T23:50:00.022+01:00

Početně silné české obsazení bude mít o nadcházejícím víkendu turnaj v nedalekém Berlíně. Celkem 12 našich hráčů se zúčastní tohoto lehce exotického turnaje. Proč exotického? Turnaj je 8kolový a hraje se netradičním Hahnovým systémem, který mj. zohledňuje výši bodového vítězství. O mety nejvyšší bude v silné konkurenci asijských hráčů (v čele s Li Angem) bojovat především Radek Nechanický a Lukáš Podpěra. A my ostatní si samozřejmě jedeme pěkně zahrát i užít společenského života, který bude i díky zvolenému ubytování jistě velmi intenzívní.

Výsledky

Pátek 21. 11.

Sešli jsme se na stanovených místech dle plánu, čili jak řidiči u půjčovny, tak pasažéři u McD na Černém mostě. Nákupy se ale protáhly a tak jsme v začínajícím sněžení vyrazili s 3/4hodinovým zpožděním. Cesta proběhla bez potíží, i ty dvě sněhové bouře za Drážďanami jsme zdárně projeli. Hlavní potíže byly s karavanovými nováčky. Vtip je totiž v tom, že bydlík sice vypadá uvnitř jako byteček, ale přece jen je na kolečkách. Což v praxi znamená, že cokoliv se položí na kteroukoli vodorovnou plochu, se při první příležitosti snaží přemístit. A tak i zuřiví hráči bangu se záhy vyžádali upozornění, zda nebude nějaký dálniční nájezd...

Hrací misto, před nímž parkujeme, je konferenční budova v technologickém parku Wuhlheide na jv okraji Berlína. Je to pěkné, moderní, důstojné místo. Po přelosování I. kola (pořadatel Martin Sattelkau zapomněl vložit jméno Hong Seul Ki...) se začalo hrát. Jak je již výše uvedeno, hraje se Hahnovým systémem, redukovaný handicap o jednu, progresívní bjojomi (15 / 5 min, dále 20/5, 25/5). Zajímavostí je, že handicapy a nalosování vůbec se neurčují podle tříd, ale důsledně pouze podle ratingu.

Druhé večerní kolo skončilo dost pozdě, ale i po náročné jízdě byl potom čas na posezení. Já jsem odpadl ze "společenského" Radkova vozu už o půlnoci (a to jsem ještě musel poté naši "dětskou" posádku tvrdě umravňovat...). Prý vydrželi do půl druhé.

Sobota 22.11,

V noci nasněžilo, teď je tu slušně, ale mrazivo.
V Německu je zvykem začínat ve slušnou ranní hodinu (tady v 10:00), proto jsme měli na probuzení i snídani dost času. Výsledky se mezitím dostaly na inet, takže mi odpadla jedna starost ... A protože jsme v Německu, tak kola začínají přesně
Celkově to mělo docela spád - progresívní bjojomi je tady dost oblíbené a, po pravdě, dost vše urychluje. Takže 4 kola -no problem. Byl to takový fofr, že jsme sotva stíhali nezbytný servis mezi koly, včetně vaření oběda.
Večer se začalo v přízemní kafeterii točit místní pivo zdarma - pozornost organizátorů. Řekl bych, že cena odpovídala výkonu. Myslím, že se raději budeme věnovat vlastním zásobám.

Tabulka po 6. kole vypadá zajímavě - pozdravujte pana Hahna (neznáte někdo principy jeho systému???). Kdy se mi zase podaří být na 7. místě hned za Radkem... Zítra se opět začíná v 10.

081121_23_Go_To_Innovation_Berlin#Vasek

Neděle 23.11

V noci přibylo sněhu, za oknem našeho bydlíku vypadal pěkně ale z teplých spacáků se nechtělo. Los byl přívětivý skoro všichni jsme opět vyhráli a protože jsem opět vyhrál vzdáním soupeře, vlnka Hahnova systému mne vynesla na 5. místo, o 2 pořadí před Radkem, což zavdalo příčinu k nejapným vtipům. Pýcha předchází (losovací) pád... Ale, kdy si zase budu moci zahrát pětišutr s profíkem. Po pár tazích jsem měl pocit, že každý Li Angův kámen má ne 4, ale snad 6 svobod. Bylo to velmi poučné...
V každém případě pohled na výsledky je pěkný, udělali jsme 2/3 z možných bodů a to jsme se ještě částečně vytloukli mezi sebou, však jsme tvořili 1/5 účastníků... Vyhlášení výsledků (cen bylo jako v Nymburce, víc než účastníků) bylo taky veselé: nejprve 2 Korejci, pak 2 Číňani a pak 4 Češi... Nejlepší Němec byl 10. (Ještě před osmým kolem byl Vašek Remeš obviněn soupeřem - jménem Čechů - že máme všichni podhodnocené ratingy...)
Zpáteční cestu nám zpestřila sněhová vánice hned za Berlínem, přesto jsme v devět večer byli už v Praze. Hned u rozloučení se rozhodlo, že jízdu s vozovou hradbou určitě někdy zopakujeme.

P.S. Li Ang se chystá na karlovarský turnaj.

Foto: Vašek Remeš

Bratislava / Aix les Bains (15.-16.11.)

2008-11-15T11:18:00.006+01:00

Bratislava
Aix les Bains

Goyang (7.-12.11.) - The 3rd Korea Prime Minister Cup

2008-11-07T09:40:00.009+01:00

Korejské mistrovství světa amatérů startuje už tento víkend. Díky vítězství na lednové kvalifikaci v Praze (Korean Ambassador Cup) reprezentuje Českou republiku Ondřej Šilt.

Defeated! Mise splněna.

Wanted! Mise pokračuje...

Onřej Šilt předvedl skvělý a jistý výkon, přičemž skončil na 5. místě celkového pořadí a zároveň jako nejlepší neasijský hráč. Pro Českou republiku perfektní vizitka!

Foto: Korean Amateur Baduk Association

Jednotlivá kola:

1. Jose TELES De Menezes (5. kyu, Portugalsko) +
2. Francis ROADS (3. dan, Velká Británie) +
3. Thanapol TIAWATTANANONT (4. dan, Thajsko) +
4. Csaba MERO (6. dan, Maďarsko) +
5. Wei ZHAO (7. dan, Čína) -
6. Jia Cheng TAN (6. dan, Singapur) +
7. Chao HUANG (6. dan, Hong Kong) -
8. Lothar SPIEGEL (4. dan, Rakousko) +

Ostrava (8.-9.11.) - GPČR

2008-11-06T09:56:00.009+01:00

Výsledky prvních pěti desek

Sobota

I. kolo

Rak, 2D - Šimara, 5D
Snídal, 2D - Kostka, 4D
O. Kruml, 3D - Šalom, 2D
Kráľ, 2D - Effenberg, 1D
Žaloudková, 2D - L. Podpěra, 2D

II. kolo

Šimara - O. Kruml
Kostka - L. Podpěra
Kráľ - Snídal
Šalom - Rak
Effenberg - Žaloudková

III. kolo

Šimara - Kostka
Kruml - Král
Podpěra - Snídal
Žaloudková - Šalom
Válek - Rak

Neděle

IV. kolo

Snídal - Šimara
Kostka - Šalom
Žaloudková - Kruml
L. Podpěra - Rak
Válek - Král

V. kolo

Šimara - Žaloudková
Kruml - Kostka
Rak - Snídal
Podpěra - Král

Konečné výsledky:

1. Šimara - 4 body
2. Kruml - 4
3. Kostka - 3
4. Snídal - 3
5. Rak - 3

Ozvěny z Pekingu

2008-10-28T09:27:00.007+01:00

Zdravím všechny příznivce a pozorovatele české goistické scény! Slíbila jsem Půlčíkovi, že napíšu na eGoban několik řádků o soutěži párů v Číně, tak po několika dnech, kdy jsem se jen občas dostala k internetu, mám konečně hotovo.

Tedy, soutěž byla uspořádána následujícím způsobem. Nejprve se odehrála základní kola amatérů - celkem třicet párů bylo rozděleno do čtyř skupin po sedmi až osmi. Hrálo se každý s každým, přičemž do vyřazovacích bojů postupovaly pouze dva nejlepší páry z každé skupiny. Zde pak na každého postoupivšího čekal jeden profesionální pár, tedy dalších osm párů - po dvou z Číny, Koreje, Japonska a Thaiwanu. Všechny tyto země přitom měly své zastoupení i mezi amatérskými páry.

Důvodem, proč byla soutěž vymyšlena právě takto, byl fakt, že její součástí bylo Mistrovství světa párů, které se z tohoto důvodu v Japonsku letos konat nebude. Proto se na její organizaci podíleli také a hlavně japonští pořadatelé. Bylo potřeba pooddělit amatérské a profesionální hráče, ale zároveň všem umožnit boj o medaile.

My s Honzou jsme měli to štěstí, že jsme byli v jedné ze dvou skupin s osmi páry a tak nás čekalo všech sedm partií a nemuseli jsme pauzírovat. Přestože jsme byli nasazeni jako pátí, dodávali jsme si odvahy i na všechny silnější dvojičky, které nás čekaly. Společně s námi bojovali o postup následující soutěžící:

Čína - Wang Xiangryu 5d ; Liu Lirong 5d
Spojené státy - Jasmine Yan 5d ; Ricky Zhao 6d
Norsko - Xia Jie Li 3d ; Xia Jie Lin 5d
Nový Zéland - Hu Ning (Linda) 3d ; Colin Grierson 3d
Kolumbie - Alejandra Guzman 5k ; Juan Carlos Pachon 3d
Jižní Afrika - Catharina Joubert 3k ; Julius Paulu 1d
Srbsko - Ivana Stojanovic 2k ; Luka Stojanovic 1k

Hned v prvním kole jsme vyhráli s Novým Zélandem a v dalším s Jižní Afrikou. To nám dodalo odvahy a tak jsme další den porazili také Kolumbijce a Srby. Partie byly zajímavé a ne vždy bylo jasné, jak to vlastně všechno dopadne. Například s Kolumbijci jsme mohli klidně prohrát. Večer nás čekali dosud neporažení Číňané, na ty jsme byli opravdu zvědaví. Partii si můžete prohlédnout na velmi pěkně udělaných neoficiálních stránkách spolu s dalšími proti ostatním třem silnějším párům. Tuto jsme bohužel prohráli, ale protože jsme i v ní cítili šanci, těšili jsme se další den na Američany a zbylé Nory. Partie s prvními jmenovanými byla děsivá, protože na konci hrál nejdůležitější roli čas, takže jsme vyhráli s řádným kouskem štěstí. Po kole jsme se dozvěděli, že díky vítězství Nového Zélandu nad Nory máme i v případě prohry v posledním kole postup zajištěn, tak z nás – nebo alespoň ze mě – spadla ta úděsná tréma, která se ve mně zabydlela. Na začátku i v průběhu partie s Nory jsem ale v tomto důsledku udělala několik lehkomyslných chyb. Přesto se nám velice těsným rozdílem podařilo zvítězit a už jsme se mohli zabývat myšlenkami na další zápas proti japonskému profesionálnímu páru Kumiko Kanazawa 5p – Kobayashi Satoru 9p. Tu jsme samozřejmě prohráli.

Tím pro nás ale boje neskončily. Pokračovali jsme dále v soutěži amatérských párů. Jejich vítěz byl jasný – byl to pár Kim Shin Young 5d - Hong Seok Ui 6d z Koreje, kterým se podařilo porazit Japonce Kazuko Konishi 5p - Toshiya Imamura 9p. Hrálo se ještě o druhé a třetí místo. Nám se podařilo dostat přes Mongoly Tungalag Ravjir 3d - Sansar Tsolmon 4d do semifinále, kde jsme však prohráli v zajímavé partii se severními Korejci Jo Sae Byol 7d - Jo Tae Won 7d, kteří skončili druzí. Na druhé straně pavouka byli Rita Pocsai se svým otcem Tiborem 6d nasazeni na Ukrajince Maria Zakharchenko 1k - Iurij Pliushch 5d, kteří v předchozím kole porazili Číňany z naší základní skupiny a po prohře s Maďary s námi skončili na 4.-5. místě.

Celkově se mi turnaj moc líbil! Užila jsem si úplně každou z deseti partií, které pro nás s Honzou byly cenným tréninkem do dalších dvojičkových bojů. Jen více podobně zajímavých akcí!

Napsala Jitka Bártová

Brusel (25.-26.10.) - PGEC

2008-10-25T14:15:00.014+02:00

Zdravíme z předměstí Bruselu, i tento turnaj má české zastoupení. Přiletěli jsme včera ve dvou skupinkách díky rozličným plánům v Bruselu i cenové politice leteckých společností. Nicméně SkyEurope i ČSA letěly ve čtvrthodinovém rozpětí a tak se naše skupinka ve složení Ondřej Šilt, Lukáš Podpěra, Ondřej Jurásek a moje maličkost sešla již v tranzitu po příletu. Po ubytování v F1 kousek od letiště jsme věnovali studiu okolních reálií, zejména místního piva Jupiler. Medvěd si stěžuje, že se po Pekingu nemůže dostat do správného časového pásma. Snad mu pomůže i správný denní režim v Bruselu.
Bydlíme jen 3 km od hracího místa, tak jsme to ráno vzali procházkou. Registrace měla začít v 10:30, my dorazili po desáté a v hrací místnost bylo tak mrtvo, že jsme opravdu znejistěli. Naštěstí během konzumace snídaňových croissantů v nedalekém bufítku se začaly trousit hloučky hráčů a v 11 se začalo registrovat. Inu, přece jen Belgie je napůl Francie a tak se není čemu divit. S hodinovým zpožděním začalo ve 13:00 první kolo. Hraje 99 hráčů, 1 hodina na partii, bjojomi 15 tahů na 5 min. První dvě desky jsou přenášeny na Pandanetu.

I. kolo (So 13:00)

2. deska O. Drouot, 3D - Šilt
7. deska Yue Wang, 2D - L. Podpěra
39. Simar, 11k - Jurásek
40. Prist, 11k - M. Podpěra

II. kolo (So 15:45)

(2) Šilt - Billouet, 3D
(6) Yong Sen Huang, 3D - L. Podpěra
(37) Jurásek - Dessus, 10k
(39) M. Podpěra - Safran, 11k

III. kolo (So 18:15)

(2) Šilt - Jin Zou, 6D
(7) L. Podpěra - Crossby, 2D
(36) Swinnen, 9k - Jurásek
(37) Vannieuwenhuyse, 10k - M. Podpěra

Neděle

Mohli jsme si přiležet, v noci se točil čas. Pěší výprava k hracímu místu se změnila ve výpravu hladovou, selhal včerejší Cafour i fotbalistický bufítek. Nakonec nás zachránili organizátoři, když pár minut před začátkem kola začali dělat sendviče. Několikrát se přelosovávalo, v jedné verzi měl hrát dokonce Medvěd s Lukášem, nakonec to bylo jinak.

IV. kolo (10:00)

(2) Ramon, 4D -Šilt
(3) L. Podpěra - Zhang Yi, 4D
(34) Danny, 9k - M. Podpěra
(35) Jurásek - Hermann, 10k

V. kolo (13:00)
Opět se několikrát se přelosovávalo, naposledy po protestu Ondry Šilta.

(2) Šilt - T Hall, 4D
(7) L. Podpěra - Neirynck, 2D
(34) M. Podpěra - Simar, 10k
(35) Safran, 10k - Jurásek

Čili celkem 13:7.

Pořadí:

1. Zou Jin, 6D, 5 b.
2. Ondřej Šilt, 6D, 4b.
3. Yue Li, 6D, 4b.
4. Yi Zhang, 4D, 3b.
5. Jan Ramon, 4D, 3b.
6. Simon Billouet, 3D, 3b.
...
10. Lukáš Podpěra, 2D, 3b.
...
74. Miloš Podpěra, 11k, 3b.
75. Ondřej Jurásek, 11k, 3b.

Z Bruselu píše Miloš Podpěra

Počtvrté a naposledy z Pekingu

2008-10-17T17:37:00.001+02:00

Těsně před mým vrcholem her - mužským turnajem týmů - jsem se vydal do města sám, abych tak trochu zkoncentroval síly. Nervozita totiž začala povážlivě pracovat. Chtěl jsem se zastavit v Temple of Earth Park (Lama Temple) a potom pokračovat k muzeu konfucionismu a Maodunově rezidenci. První zastávka však trvala déle než 3 hodiny, protože v rozsáhlém parku Lama Templu se zrovna konal 8. Pekingský knižní festival. Milióny knih, tisíce Číňanů a stovky stánků v permanentním obležení. Marně jsem se snažil najít místo s go tématikou. Mezi haldami knih se "zaleskly" jen tři, k mé smůle byly určené pro začátečníky. Unaven dlouhým a náročným hledáním jsem se kolem muzea a rezidence jen prošel a vyrazil zpátky do vesnice.

1. kolo
Den poté nastoupilo české družstvo ve složení - 1. Ondřej Šilt, 2. Vladimír Daněk, 3. Zbyněk Dach, 4. Ivan Kostka, 5. Martin Kužela - k úvodnímu zápasu s Finskem. Jan Šimara, který měl původně hrát na 3. desce, totiž prožil velmi divokou noc, když ho při cestě na hotel napadly tři čínské dívky. Při nerovném souboji, kdy jako správný gentleman neudeřil, schytal mnoho ran a hlavně ztratil brýle, bez kterých by těžko odehrál i jednoduché joseki. I přes tuto nemilou skutečnost bylo Česko v duelu s Finskem jasným favoritem. Jenže papírové předpoklady často nevycházejí, což tentokrát postihlo zrovna nás. Museli jsme se smířit s krutou prohrou 2:3, přičemž svou povinnost splnili jen Ondra se Zbyňkem.

2. kolo
Rozpačití z výsledku prvního zápasu jsme nastoupili proti slabému týmu z Chile. Písa zasedl k třetímu gobanu s novými brýlemi a tak se Martin vrátil do role náhradníka. Jeho chvíle měly teprve přijít... S pošramocenou psychikou jsme hladce zvítězili v poměru 5:0.

3. kolo
V utkání s USA jsme mohli odčinit fiasko s Finskem a vrátit se zpět do hry o postup. Čína a Japonsko s profi elitou byli jasnými postupujícími, zbylé týmy skupiny B tak bojovaly pouze o 3. a 4. místo, které rovněž zajišťovaly čtvrtfinále. I když měl výběr Spojených států čtyři 6. dany a jednoho 7. , výkonnostní rozdíl byl zcela nepatrný. Ondra s Vláďou to dokázali snadnými výhrami, Zbyněk pak těsnou prohrou o 1,5 bodu. Já jsem svou partii nezvládl, podobně jako Písa, kterému soupeř zabil skupinu. Prohra 2:3 nám na náladě moc nepřidala...

4. kolo
V odpoledním derby se Slováky došlo k něčemu, co už zavánělo tragédií. Ondra bez sebemenší motivace prohrál s Xaverem Gubášem, já jsem ho napodobil kolapsem v partii s Peterem Karailievem. Vláďa, Písa a Zbyněk naštěstí udrželi psychiku na uzdě a zachránili tak výhru 3:2. Tato skutečnost (společně s mou špatnou hrou ve všech partiích) mě definitivně přesvědčila, abych své místo přepustil Martinovi, který byl přece jenom rozehranější s individuálního turnaje.

5. kolo
Už bez mé účasti si chlapci lehce poradili s týmem Malajsie - 5:0.

6. kolo
Vypjatý souboj s Maďarskem končí 3:2 v náš prospěch, o což se nejvíce zasloužil Ondra, který přetlačil silného Balogha v úplném závěru. Vláďa nestačí na Mera, Písa šokuje prohrou s Csizmadiou. Zbyněk a Martin podávají jistý výkon, takže se můžeme těšit na vypjatý duel s Rumunskem v posledním kole.

7. kolo
Karty jsou rozdány a hovoří jasnou, i když celkem udivující řečí. Pokud vyhrajeme, postupujeme na jisto do čtvrtfinále! Náš sok byl před zápasem hodně sebevědomý, když rozhlašoval po vesnici, že nás rozdrtí 5:0. Možná i tato maličkost nakonec Rumunům zlomila vaz. Ačkoliv byli pořadatelé opět velmi důslední ve vyklízení hrací místnosti, měl jsem možnost vidět toto napínavé střetnutí (s malými přestávkami) od začátku do konce. Velmi brzy dohrál Zbyněk, kterému Corlan nedal sebemenší šanci - 0:1. Druhý skončil Martin, jemuž se podařilo v dramatické bitvě udolat mladého Mihaie. Získal pro naše barvy velmi důležitý bod a je srovnáno na 1:1. Následně vzdal Vláďa Popovi a misky vah se přehouply na rumunskou stranu, protože v té době nestál Ondra s Catalinem moc dobře. Burzo na konci vzdoruje Písovi, ale ten i přes časovou tíseň soupeře zařízl a vyrovnává na 2:2. Veškerá pozornost se upírá na poslední partii (v celé hrací místnosti), kde Ondra statečně bojuje a Catalin viditelně znervózňuje. Kdo to neviděl, neuvěří. Ondra hrál naprosto precizně, i když měl v byoyomi na každý tah pouze 30 vteřin. Nerozhodila ho ani ztráta skupiny s 20 kameny. Zmrtvil Catalinovi ještě větší skupinu, k tomu získal navrch body v koncovce a vyhrál o 11 bodů. Neuvěřitelné, vítězství 3:2 je na světě! Rumuni po sobě jen nevěřícně koukali a my se mohli naplno radovat. Čekala nás totiž odměna v podobě utkání s J. Koreou. Individuální zaváhání byla rázem zapomenuta. Úspěch našeho družstva se roznesl po olympijské vesnici velice rychle, takže jsme už před čtvrtfinále slyšeli gratulace ze všech stran.

1/4finále
Tady šlo především o to, aby si kluci užili partie s mistry svého oboru. Prohra 0:5 byla každému od začátku zřejmá, takže nebyl důvod k sebemenší nervozitě. Večer jsme si pak v klidu poseděli, oslavili úspěch a rozebrali jednotlivé partie. Dokonce nás poctil návštěvou Luděk Šalom, spolu se svou ženou a malou Jessicou. Mohli jsme si mezi sebou porovnat čerstvě nabyté dojmy a zážitky z Číny.

Poslední pekingské dny
Návrat do Česka se přiblížil. Dnes jsem tedy vyrazil (se Zbyňkem) za dalšími krásami starobylé Číny. Navštívili jsme dvě věže - Drum Tower a Bell Tower. Štěstí nám ale moc nepřálo, protože se město opět zahalilo do hustého smogu. Kdyby nám v jedné z věží nepředvedli kratičkou bubenickou show, asi bychom si pěkně zanadávali, jak hloupě se dá vyhodit do vzduchu 30 juanů. Kromě několika velkých bubnů a jednoho obrovského zvonu tam totiž nebylo vůbec nic. Po delší procházce skrz nové a staré hutongy jsme se dostali až do Jingshanského parku, který sousedí se Zakázaným městem. Za 2 juánky jsme mohli spatřit několik nádherně zdobených altánů a uvnitř jednoho pavilónu i velkou sochu Buddhy. Kdyby nebylo smogu, mohli jsme nafotit perfektní fotky z okolí, protože z vyvýšených altánů bylo centrum jako na dlani.

Sobotu si většina hráčů vybrala jako nákupní den, jelikož v neděli večer odlétáme (konečně) domů.

Napsal Ivan Kostka

Potřetí z Pekingu

2008-10-10T13:32:00.008+02:00

Hned na úvod bych rád poopravil svůj první dojem z hotelové stravy. Přeci jenom je dostatečně čínská. Bohužel se v ní často vyskytuje koření, které mi vyloženě nešmakuje. Po týdnu se pomalu a jistě začínám(e) upínat k české kuchyni, protože zdejší jídlo je sice velmi pestré, ale pro nás Čechy tak trochu na jedno brdo. Hlavně přílohově - rýže, nudle, rýže, nudle... Jinak se tady troubí pořád stejně a uniformovaných je stále dostatek, takže se ničeho nebojím. Počasí se v minulých dnech umoudřilo, proto jsem neváhal a nekolikrát vyrazil do města.

Cesta první aneb nekonečná štreka na metro
Poprvé jsem "do světa" vyrazil s Koulesem, avšak dosti nepřipraven. Nevěděli jsme totiž, kde je nejbližší stanice metra. Měli jsme jakousi mlhavou představu, po rozmluvě s Hezim, a ta se ukázala býti chybnou. Po asi 5 kilometrovém špacíru kolem hlavní silnice jsme o metro ani náznakem nezavadili. Jako správní chlapi, bez mapy a zbytečných otázek na místní obyvatelstvo, jsme šli stále kupředu levá. Byl to tvrdý a jednotvárný pochod. Nakonec jsme metro objevili, i když nás to stálo hodně úsilí. Na chození po památkách už jaksi nebyla chuť, tak se jelo na nákupy. Naším cílem byl jih města, kde je prý nejlevněji. Bohužel, v okolí námi vytipované stanice na jihu bylo leccos dražší než v Česku.

Cesta druhá aneb s děvčaty to jde vždycky lépe
Po prvním nezdaru se mě tentokrát ujaly holky (Jitka s Aničkou), které bydlely nějakou dobu blízko centra. Vystoupili jsme u Zakázaného města, prošli se údajně největším náměstím na světě a zapadli do přilehlých "hutongů", což jsou úzké uličky s obchůdky, stánky a jídelnami (vypadá to jako smrsklá Holešovická tržnice v Praze). Holkám zatím smlouvání moc nejde, protože se nechaly napálit hned u prvního stánku. Horko těžko "uhádaly" okrasné hůlky ze 130 juanů na 25; jenže vzápětí je všude viděly za 10. Já jsem zatím jen pozoroval dění a okukoval zboží.

Cesta třetí aneb Pat a Mat na procházce kolem zdi
Povzbuzen hladkým průběhem vycházky s holkami, jsem se ujal zasvětit do tajů města Ondru Krumla. Vzali jsme si malou, přehlednou mapku s nejzajímavějšími místy Pekingu. Celkem rychle jsme se shodli na prohlídce okolí Zakázaného města. Řeknu vám, že hloupější trasu si asi vybrat ani nejde. Ač se to na mapě nezdá, je to přeci jenom dlouhá cesta a navíc jdete kolem zdi, přes kterou nelze nic vidět, přičemž kolem vás jezdí hromady aut na šestiproudovce. K tomu si přidejte absenci stánků s pitím, řádný smog a lehce si představíte dva skomírající chlapce. Nakonec jsme hrdinně odmítli několik motorových vozítek (alá rikša), které nás chtěly svézt a dorazili šťastní a unavení ke stanici metra.

K metru musím napsat pár slov, protože je jednoduše skvělé. Narozdíl od všech velkoměst je tady totiž neuvěřitelně levné (1 jízda kamkoliv stojí v přepočtu 5 Kč), moderní, velmi přehledné a hlavně čisté! Nějaké grafitti, samolepky či odpadky se v podzemce prostě nevyskytují. Je složeno z osmi tras - od nejkratší se třemi stanicemi, až po tu nejdelší s 34 zastávkami. Listek vypadá jako kreditní karta a při výstupu se pak vrací do zařízení, které vás propustí ven. Jednoduché, chytré (není třeba revizorů) a tak trošku ekologické! Dopravní podnik města Prahy by sem někdy mohl přijet na exkurzi...

Cesta čtvrtá aneb "Vietnam" vs. USA
Tuto vyjížďku jsem podnikl s Janou, Zbyňkem a Klárou. Týkala se výhradně nákupů a mohl jsem si při ní vyzkoušet jízdu taxíkem. Ačkoliv se to zdá nemožné, taxislužba je zde mnohem levnější než ve Frýdku, což se mi zprvu zdálo nemožné. Cesta z vesnice do centra nás stála 27 juanů - to je necelá dvacka, když jedete ve čtyřech. Živě si představuji Nitramův smích... Ale zpět k utrácení. Vystoupili jsme si u obřího nákupního centra, kde se na obrovské ploše rozprostírají obchody všemožných světových (originálních) značek, z níž jsme většinu ani neznali. Vtip je v tom, že uvnitř bylo téměř liduprázdno. Hned vedle pak stojí obchoďák typu Prior - narvaný, od shora až dolů, lidmi a stánky s všemožným zbožím. Smlouvání je sice velmi náročné, ale když se zadaří, můžete si odnést zajímavé věcičky.

Cesta pátá aneb dnes byl skutečně nádherný den!
Dnešek měli všichni hráči go volný,takže se většina výprav vydala na celodenní výlet k Velké čínské zdi. Češi nebyli výjimkou. Brzy po snídani jsme se nasoukali do zamluveného mikrobusu a vyrazili - spolu se sympatickým průvodcem - k monumentální stavbě, která nemá ve světě obdoby. V televizi mi vždy připadala veliká a hezká, avšak "na živo" je tisíckrát lepší. A to jsme byli jenom na malém kousku určeném pro turisty, kteří nemají rádi davy lidí a fyzická námaha jim není cizí. Musím potvrdit, že výšlap byl opravdu náročný. Mně osobně však připadal sestup daleko horší, protože mám přeci jenom respekt k výškám a schodiště bylo navíc šíleně strmé. Každopádně díky pěknému počasí byly výhledy do krajiny fantastické! Po cestě zpět jsme se ještě zastavili u Mingových hrobek. O těch už vám ale musí povědět někdo jiný, protože já jsem se prohlídky nezúčastnil.

Napsal Ivan Kostka

Podruhé z Pekingu

2008-10-05T08:09:00.000+02:00

Ačkoliv jsem se domníval, že časový posun zvládnu levou zadní, opak je pravdou. Můj spolubydlící (Koules) je na tom ještě hůře, protože právě usnul v 11 dopoledne, když píšu tyto řádky. Třetí reprezentant (Ondra K.), který s námi obývá blok A (hotel) hraje 3. kolo turnaje Individual a předpokládám, že je stejně unavený a ospalý jako já. Za to v noci...

Zbytek české výpravy obývá blok G, přičemž hlavním "stanem" naší reprezentační komunity je pokoj č. 406 (tzv. trojbuňka), kde spí Makov, Hezi, Zbyněk, Písa, Medvěd a Vláďa. Posledního jmenovaného včera postihly nepříjemné zdravotní komplikace... Dnes už vypadal mnohem lépe, tak doufám, že se dá na svou zítřejší premiéru do úplného pořádku.

Po jednom slunečném dni se Peking zahalil do šera a přitom prší, prší a prší. (Smog buď není, nebo jsem ho prostě přestal vnímat. ) Z plánovaného výletu do centra tak opět sešlo. Všechno zlé je ale k něčemu dobré, tudíž jsem alespoň v televizi objevil čínské anime o go, které se tak trochu podobá Hikaru No Go. S tím rozdílem, že se neodehrává v dnešním době, nýbrž v minulosti a kromě zápolení na gobanech se tam dost bojuje, skoro bych řekl válčí, i mimo ně.

Od zahájení turnajů se stal hrací komplex nedobytnou tvrzí. Bez akreditační karty není nikdo vpuštěn, navíc se prochází detektorem kovu a jsou kontrolována veškerá příruční zavazadla. Ostatní duševní sporty jsem v místě zatím nezkoumal, ale na go to chodí tak, že diváci můžou hráče pozorovat prvních 20 minut a následně jsou nemilosrdně vykázáni. Ač byl v propozicích zdůrazněn "oděv do společnosti", většina hráčů toto nedodržuje a chodí na partie v triku a džínách. Někteří z našich, až na Zbyňka a Heziho, se tedy přizpůsobili a obleky vyměnili za pohodlnější šatstvo.

Dnes vstoupily do turnaje (Go-Individual Women) i naše ženy - Jana, Klára a Martina, zítra pak zahájí své účinkování Vláďa s Martinem v Amateur Open. Já s Jitkou a Aničkou stále netrpělivě čekáme, až na nás příjde řada v týmech a párech.

Na závěr se musím zmínit o zvláštnostech tohoto města a pravděpodobně i celé Číny. Troubení a uniformy! Na silnicích to docela vře... Sice jsem doposud neviděl žádné zácpy, přesto slyším neustálé troubení. Všemožná vozidla tady troubí pořád a na všechno. Podezřívám je, že to některá dělají úplně bezdůvodně, jen tak z legrace. Pokud neuslyším klakson aspoň třikrát za minutu, začnu se asi bát. No a co se týče uniforem, tak to je taktéž veselá věc. Má ji tady na sobě snad každý druhý Číňan. Jsou různé - hnědé, černé, šedé, bílé, růžové, některé i vícebarevné. Nosí je vojáci, policisté, hlídači, vrátní, poslíčci, recepční, uklízečky, servírky, polovojáci, polopolicisté atd. atd. Platí tady podobná úměra jako u troubení. Když při chůzi nevidím každých 10 metrů člověka s uniformou, začínám mít divný pocit.

To je ode mne z Pekingu zatím vše. Doufám, že se počasí umoudří, abych se dostal někam ven. Sice mám takto čas na psaní, ale brzo nebudu mít o čem psát.

Napsal Ivan Kostka

Peking (3. - 18. 10.) - 1. světové hry duševních sportů (WMSG)

2008-10-01T22:34:00.010+02:00

Dnes v odpoledních hodinách odletěl český reprezentační tým směr Peking, aby se zúčastnil asi dosud největšího herního svátku go (a samozřejmě i dalších duševních sportů - bridž, šach, dáma a čínský šach). V době psaní těchto řádků už budou přistávat na na tamějším mezinárodním letišti, kde již bude svítat (časový posuv Praha-Peking činí +6 hodin). Protože ve výpravě je i sám velký šéfredaktor eGobanu, jistě se brzy dočkáme nejčerstvějších zpráv. Základní informace o týmu, byť s jistými nepřesnostmi je na stránkách gowebu, v záhlaví je odkaz na anglické i čínské stránky akce.
2.10. 10:43 - podle krátké mejlové zprávy doletěli v pořádku, ubytovávají se atd., zítra slavnostní zahájení.

Poprvé z Pekingu

Fotogalerie!!!

Den D - středa 1. října - je konečně tady! Většina z našich reprezentantů zvolila let do Pekingu přes Budapešť, výjimkou byli Jan Hora a Jitka Bártová, kteří přestupovali v Moskvě. Vladimír Daněk odletěl dokonce o den dříve z Frankfurtu, Martina Šimůnková dorazí v sobotu (tj. dnes). Let proběhl hladce, především odbavení bylo více než rychlé, avšak servis čínsko-maďarské linky byl docela slabý. Sice měl každý cestující svou vlastní LCD obrazovku, ale ta zajišťovala zábavu jen v té podobě, že člověk sledoval dráhu letu, rychlost, teplotu ap. Filmy vesměs žádné, hlavně hloupé a opakující se. Hudbu jsem raději moc nezkoušel (měl jsem naštěstí vlastní). Navíc jsme byli rozházení po cele palubě letadla... Kdo neměl něco ke čtení, unudil se k smrti, pokud neusnul. Alkohol v podobě vína a piva totiž došel po necelé hodině! Jídlo bylo celkem dobré a pestré, až najeden úlet, který se nedal jíst.

Jak napsal Miloš v úvodu, Peking nás měl přivítat rozbřeskem. Chyba lávky! Vítaly nás zmatené pořadatelky, mlha a hlavně příšerný smog. Po slunci ani památky. Autobusem jsme byli odvezeni do olympijské vesnice, kde nás čekala zdlouhavá registrace, jelikož v řadách pořadatelů vládl zmatek. Naštěstí nám všechno zařizoval vedoucí výpravy Martin Kovařík. My jsme pouze trpěli čekáním, hladem a žízní, protože výměna peněz byla na programu až posléze. Nepříjemným překvapením bylo zjištění, že naše výprava nebydlí pohromadě, jak bylo původně avizováno. Dokonce nebydlíme ani ve stejné budově! Stravujeme se taktéž odděleně. Abych však jenom nekritizoval... musím říct, že ubytování je tady opravdu luxusní. Všichni Číňané jsou navíc velice vstřícní a milí, i když konverzace v angličtině občas drhne. Jídlo máme třikrát denně formou švédských stolů. Ač jsem se na zdejší kuchyni velice těšil, hotelová strava zatím není nijak moc odlišná od české "číny". Večeře jsou kupodivu pestřejší a objemnější než obědy.

Po prvním dni, který jsme z velké části prospali, došlo na průzkum vesnice a nejbližšího okolí. Doposud jsme ale nic zajímavého a užitečného, jako např. bazen, hernu, sportovní vyžití atd., neobjevili. Domníváme se, že všechno po hlavní olympiádě zrušili. Někteří z nás se okamžitě vydali za památkami do centra, já jsem s Martinem Kuželou obhlížel nedaleké Ptačí hnízdo - monstrózní stadión postavený pro letošní olympijské hry. Nijak zvlášť nás ovšem neoslovil.

Rychle se zjistilo, že zdejší část Pekingu je jasně nejdražší. Např. čínské lahvové pivo (spíše voda) stojí ve vesnici 12 - 20 juanů (1 J = cca 2,50 Kč). V blízkém supermarketu je situace mnohem příznivější, přesto to ale zdaleka nemá na cenovou hladinu v ostatních částech města (včetně centra Pekingu), kde pořídíte solidní oběd za 10 - 15 J, pivo do 6 J. Tyto informace se ke mně donesly od Aničky Prokopové, která bydlí spolu s Jitkou mimo vesnici. Jejich turnaje začínají až v druhém týdnu.

Jak už jsem se zmínil v komentáři, včera bylo na programu slavnostní zahájení. Konalo se v nedaleké sportovní hale za účasti většiny hráčů (nejen goistů) + doprovodu, místní televize, novinářů a fotografů. Ceromoniál probíhal podobně jako na tradičních olympiádách, avšak s tím rozdílem, že byl 100 krát méně bombastický. Tzn. pochod s vlajkami (českou nesl náš Honza), poté proslovy čestných hostů a na závěr "divadlo" abstraktně ztvárňující jednotlivé disciplíny. Ohňostroj se v uzavřeném prostoru uskutečnit nemohl. Z českých sportovců jsme doposud potkali pouze 3 hráče Bridge.

Ve chvíli, kdy píšu tento článek, probíhá 1. kolo turnaje Go-Individual Men. Aktuální informace hovoří o tom, že jan Šimara vyhrál po 20 minutách (na čas) nad rumunským reprezentantem, Ondřej Kruml vzdal před okamžikem 0-Risseiovi (je schovaný pod tajwanským jménem Wang Lih-Chen). Ondra Šilt a Honza Hora porazili slabší soupeře.

Průběžný stav kvalifikace na MR 2009

2008-09-29T11:11:00.000+02:00

Jisté místo, jako obhájce titulu, má Ondřej Šilt (6.d).

p.	Jméno (třída)	Praha	???	???
1.	Vladimír Daněk (5.d)	100	-	-
2.	Jan Prokop (4.d)	77	-	-
3.	Zbyněk Dach (4.d)	60	-	-
4.	Radek Nechanický (6.d)	46	-	-
5.	Ondřej Kruml (3.d)	36	-	-
6.	Petr Cipra (3.d)	28	-	-
7.	Lukáš Podpěra (2.d)	22	-	-
8.	Martin Jurek (4.d)	17	-	-
9.	Tomáš Grosser (3.d)	13	-	-
10.	Klára Žaloudková (2.d)	10	-	-

Praha (27.-28.9.) - Kvalifikace na MR, GPČR

2008-09-25T11:39:00.014+02:00

První ostrý start "nové" sezony je tady a bude se nač dívat! Kromě domácí špičky - v čele s Ondřejem Šiltem - se na Deskohraní chystá maďarský reprezentant Csaba Mero a podle posledních informací i jeho kolega Pal Balogh. První kvalifikační turnaj na MR 2009 je okořeněn štědrým finančním fondem a skutečností, že většina českých reprezentantů odletá tři dny po turnaji na olympiádu duševních sportů do Pekingu. Bude to tedy velmi kvalitní trénink! Pořadatelé chystají přenos z prvních dvou desek na server KGS (Český pokoj, nick Praha2008).

Sobota, 27. září

Hned na úvod turnaje došlo ke dvěma velkým překvapením! Tomáš Grosser si vyšlápl na jednoho z favoritů Jana Šimaru a na sousední desce pak nestačil Vít Brunner na mladého Lukáše Podpěru. Zbylé partie se odehrály podle ratingových předpokladů. Ze 120 přihlášených lidí nakonec dorazilo i tak velmi slušných 87 hráčů.

1. kolo:

Dach - Šilt (přenos na KGS)
Mero - Kruml (přenos na KGS)
Nechanický - Kozelek
Cipra - Daněk
Šimara - Grosser
Jurek - Mírka
Prokop - Žaloudková
Brunner - Podpěra

2. kolo:

Daněk - Mero (přenos na KGS)
Grosser - Nechanický
Šilt - Jurek (přenos na KGS)
Podpěra - Prokop
Šimara - Tvaroh
Dlouhý - Brunner
Cipra - DachŽaloudková - Kozelek
Mírka - Kruml

3. kolo:

Prokop - Mero (přenos na KGS)
Nechanický - Šilt (přenos na KGS)
Kruml - Daněk
Dach - Šimara
Grosser - Brunner
Kozelek - Jurek
Podpěra - Cieplý
Lechovský - Cipra
Mírka - Žaloudková

Neděle, 28. září

4. kolo:

Po včerejším nepřesvědčivém výkonu se dnes Jana Šimara dostal na úplné dno, když nepřišel na svou partii a prohrál tak s Onřejem Krumlem na čas.

Mero - Šilt
Žaloudková - Nechanický
Daněk - Podpěra
Grosser - Dach
Jurek - Prokop
Kruml - Šimara
Brunner - Cipra
Kozelek - Lechovský
Luber - Mírka

5. kolo:

Mero - Nechanický
Šilt - Prokop
Dach - Daněk
Jurek - Cipra
Podpěra - Grosser
Cieplý - Kruml
Šimara - Mírka
Kozelek - Brunner

Konečné pořadí:

1. Csaba Mero - 5
2. Vladimír Daněk - 4
3. Ondřej Šilt - 4
4. Jan Prokop - 3
5. Zbyněk Dach - 3
6. Radek Nechanický - 3

Bukurešť (20.-21.9.) - PGEC

2008-09-18T15:39:00.001+02:00

Nejaktivnější český reprezentant Ondřej Šilt se vypravil i do vzdálené rumunské metropole, aby svedl těžké souboje s domácími borci o důležité body do evropského poháru. Prozatím je v Pandanet Cupu na fantastickém 1. místě a rád by si svou pozici ještě upevnil. Krýt záda by mu měla jeho dlouholetá go partnerka (v turnajích párů) - Jana Hricová.

Koblenz (12.-14.9.) - ME ŽEN

2008-09-15T15:35:00.007+02:00

Česká reprezentantka Klára Žaloudková s přehledem zvítězila na mistrovství Evropy žen, konaném letos v Německu! Obhájila tak 2 roky staré vítězství z britského Port Erinu. V pětikolovém turnaji si poradila jak s domácí favoritkou Manuelou Marz (skončila druhá), tak i s nebezpečnou Laurou Avram z Rumunska (3. místo). Další Češka Jana Hricová se s dvěmi výhrami umístila na sedmém místě.

Výsledky jsou k dispozici zde a také se můžete pokochat partií Kláry s Manuelou na stránkách eurogotv.

Go na Dnech vědy a techniky v Plzni

2008-09-14T19:00:00.000+02:00

Na pátek devatenáctého a sobotu dvacátého září jsme v rámci velkolepé plzeňské akce připravili expozici, kde bude možné poznat hru go. Kdokoli z příchozích, ať už se s go již setkal či nikoli, se v žádném případě nemusí obávat zdlouhavých výkladů, ale především se může těšit na to, že si u nás bude moci zahrát. A nejednou.

Budete-li mít cestu kolem, rozhodně neváhejte a zastavte se na partii - každý goista či nový zájemce o go je vítán. Anebo si výlet do Plzně naplánujte - nebude tu o povyražení nouze. Nejen nad gobanem, ale i na desítkách dalších lákavých expozic. Podrobné informace naleznete na www.dnyvedy.cz.

Těšíme se na vás!

Přátelé go

Brno (5.-7.9.) - PGEC, GPČR

2008-09-02T14:27:00.003+02:00

Hlavní rozhodčí Aleš Cieplý konečně "zařídil" Ondřeji Šiltovi dobrý los (aspoň podle jeho vlastních slov) a ten ho proměnil v 3. místo pro české barvy, což je na druhém největším turnaji v Evropě opravdu parádní kousek! V posledním kole dokonce zdolal podruhé v krátké době exprofesionála Catalina Taranu.

Pozorohudný je z českého pohledu i výsledek dvou ukrajinských 4. danu (Zhurakovskyj, Lopatjuk) na 6. a 7. místě, i když především v negativním smyslu. Minisouboj v topskupině Ukrajina vs. Česko totiž skončil hrozivým debaklem 7:1! Pokud započteme hůře dopadnuvšího Kravce, pořád nám vychází děsivý výsledek - 9:2.

Celkové výsledky:

1. Hong Seul-ki
2. Balogh Pal
3. Ondřej Šilt
.
8. Radek Nechanický
12. Ivan Kostka
13. Vladimír Daněk
18. Jan Prokop
20. Jan Šimara
.
24. Ondřej Kruml (nejlepší 3. dan)
29. Bronislav Snídal (nejlepší 2. dan)

Cannes (22.-24.8.) - ME Studentů

2008-08-24T00:01:00.002+02:00

Naši hráči splnili misi dokonale! Na MS do Japonska se podařilo postoupit stříbrnému Janu Horovi, stejný kousek se pak v ženské kategorii povedl i Kláře Žaloudkové. Ta měla ale velké štěstí v tom, že vítězná Manuela Marz na mistrovství nemůže. Do Asie lze totiž postoupit pouze jednou během 3 let.

Konečné výsledky

eGoban Cup 2008

2008-08-23T12:30:00.008+02:00

Čtvrtek, 21. srpna:

eGoban Team Cup vyhrálo družstvo Green Power ve složení - Jan Šimara, Martin Válek a Irena Hrbková - s konečným skóre 11:4. Nezvládli pouze souboj s Young Bluffers (Ondřej Kruml, Michal Daněk, Michal Piegl), kteří nakonec skončili na nehodnoceném 4. místě. Stříbrné medaile získal tým Mikulovské mrkve (sourozenci Jurkovi spolu s Miroslavem Mockem) - 4 body, 9:6. Bronz patří Krabičkám (opět rodinné duo - Jan a Anna Prokopovi a Ondřej Jurásek) - 3 body 10:5. Celkem se turnaje zúčastnilo 8 družstev.

Sobota, 23. srpna:

Kvalifikace skupiny A:

Jakub Mírka - Ivan Kostka
Dominik Franěk - Tomáš Kozelek
Martina Šimůnková - Petr Cipra

Čtvrtfinále A:

Ondřej Kruml - Radek Nechanický (bez komi)
Dominik Franek - Martin Jurek (bez komi)
Jakub Mírka - Jan Šimara
Petr Cipra - Jan Prokop

Kvalifikace skupiny B:

Jaromír Šír - Kristýna Stodolová
Oldřich Mahdal - Jiří Kruml

Čtvrtfinále B:

Václav Kijonka - Martin Válek (bez komi)
Jaromír Šír - Ondřej Dlouhý (3H)
Jaroslav Bajko - Vladimír Bíňovec (2H)
Oldřich Mahdal - Anna Prokopová (3H)

Kvalifikace skupiny C:

Ludmila Nováková - Blanka Hubená
Jan Kijonka - Jiří Tobiáš (bez komi)

Čtvrtfinále C:

Miloš Podpěra - Renáta Zelinová
Ludmila Nováková - Michal Piegl
Irena Hrbková - Miroslav Mocek
Jiří Tobiáš - Ondřej Jurásek (bez komi)

Semifinále A:
Šimara - Jurek
Nechanický - Prokop

Semifinále B:
Válek - Dlouhý
Prokopová - Bíňovec

Semifinále C:
Podpěra - Piegl
Tobiáš - Mocek (bez komi)

Finále:
Nechanický - Šimara
Válek - Prokopová
Podpěra - Mocek

O 3. místo:
Jurek - Prokop
Bíňovec - Dlouhý
Piegl - Tobiáš

Go kemp Zadov

Zadov (17.-24.8.) - Soustředění české reprezentace

2008-08-13T16:07:00.003+02:00

Soustředění hráčů go je konečně tady! Respektive za pár dní... Tolik očekávaný týdenní rekreačně-tréninkový pobyt startuje už tuto neděli. Narozdíl od minulých let v atraktivní lokalitě Šumavských hor. Omezená kapacita 70 míst byla obsazena v podstatě už v červnu. Je tedy zřejmé, že většinu goistů zajímá především místo konání "go kempu", náplň soustředění až posléze.

Pestrý studijní program bude z naší pozice vyšperkován 2. ročníkem eGoban Cupu, který se koná na úplný závěr soustředění. Předehrou mu bude ve čtvrtek neméně zajímavé klání týmů.

Leksand - 52. evropský go kongres

2008-07-26T23:56:00.048+02:00

Sobota 26. 7.
Zdravíme z Leksandu, dějiště 52. EGC. Dnešní úvodní zpravodajství bude pro pozdní hodinu stručné.
Na místě jsou všichni naši účastníci (Ondřej Šilt, Jana Hricová, Klára Žaloudková, Martina Šimůnková, Martin Klemsa Karel Vaigl a samozřejmě také naše rodina). Během týdne ještě očekáváme Vláďu Daňka, Aleše Cieplého a Martina Kovaříka).
Začátek byl klasický - dorazili jsme kolem čtvrté a odstáli si hodinovou frontu na prezentaci. V šest začalo slavnostní zahájení vedené v korejském duchu - tento víkend jsou korejské dny, další dva víkendy budou ještě čínské a japonské. Krátké zahájení (stručné proslovy a představování profíků, je jich tu opravdu hodně) doprovázela skupina tradičních korejských bubnů. Zajímavé bylo, že přijela z Hamburku ... Poté byl úvodní raut skládající se s uzeného lososa, nakládaných herynků a místního chleba - knäckebrotu. Místní vyhlášená pekárna je také sponzorem.
Tolik pro dnešek vše. V kempu máme wifi, takže zítra budu moci přidat i nějaké fotečky. A o naší cestě se dočtete na mém dalším blogu.

Nedele 27. 7.
Dalsi den jako vymalovany. V deset se melo zacinat 1. kolo a svete zbor se, ono opravdu pet minut po desate bylo nalosovano! Pak sice nastal mensi zmatek, protoze se nehraje v jednom miste a vsichni hledali tu spravnou z peti hracich mistnosti. I to se podarilo.
Ondrej Silt prohral na ctvrte desce s Korejcem Yu-Cheng Lai, 7. dan. Pak uz se vicemene darilo. Klaza zmasila Japonce (2. dan) o 40 bodu, Lukas hladce porazil Korejku, 2. dan a Martina nejtesnejsim rozdilem porazila Nemce T. Kahle, 1. dan. Jana Hricova vzdala Holandanovi Bowmanovi, 1. kyu. Chidori porazila u nas dobre znamou Rakusanku Elizabeth. Ja jsem nezvladl "presypaci" partii s Litevcem, ale zato vyhrou udelala radost nase Anicka. Hralo se v silenem vedru, vykony to byly opravdu sportovni. Odpoledne byl korejsky mejdan, ktereho se ale nikdo z nasich nezucastnil. My jsme vegetili v kempu a koukali se, jak se vali organizatory ohlasene destove mraky. Berme to pozitivne, v tom chladnejsim klimatu se zitra bude hrat lepe.
Kempova wifi mne vcera vypekla, takze fotecky se prozatim odkladaji.
Výsledky se budou zřejmě objevovat každý večer na webu organizátorů.

Pondeli 28. 7.
Ohlaseny dest se zrejme vyradil vcera a dnes mame opet moc hezky, jen to vedro prece jen neni takove. Hrálo se tedy příjemněji. Dnes jsem asi dohrál jako první. Byl jsem donucen ke smutné popravě jednoho z členů organizačního týmu. Lukáš i Anička prohráli, ale ostatním se vesměs dařilo (viz výsledky). Po dvou dnech tak nikdo z naší výpravy není bez bodu a Martina Šimůnková, Klára Žaloudková mají plný počet. Daří se i chid0ri, má také 2 body.
Cht+l bych na tomto místě pochválit organizátory - zatím splnili vše,co slíbili, vše klape a funguje včas. Taky tu otevřeli goistickou knajpu, kde se opravdu prodávají 3 druhy lahváčů za 25 SEK a i jídlo se dá pořídit za 60 SEK (1 EUR = 10 SEK). Vzhledem k cenové hladině, která je oproti městu zhruba poloviční, se tak žízniví goisté zdržují zde a v přilehlé zahradě. Jenom do gymnázia se s pivem nesmí.
Zde je konečně prvních pár fotek.

EGC 2008 Leksand

A ještě několik drbů ze zákulisí - co dělají naši, když nehrají go:

Martina jezdí na kolečkových bruslích.
Kláža chodí plavat do jezera.
Podpěrovic jezdí na kole.
Medvěd byl dnes viděn s Balónem a balónem (fotbalovým).

Úterý 29. 7.

Úplně obyčejný kongresový den. Hezké počasí, nalosování přesně v 10:00.
Po dnešním dnu už není nikdo bez ztráty. Skoro všichni mají dva body: Šilt, Klára, Lukáš, Martina, Miloš. jeden bod má Jana a Anička. Vecer jsme si udelali barbecue mejdanek s Janou, Klážou a Martinou u nas v kempu.

Středa 30. 7.

Středa je na kongresech volný den a ani tady tomu není jinak. My jsme ho pojali opravdu volně. Chtěli jsme objet jezero Siljan, z toho půl cesty vlakem, půl na kole. Jenže nás vypekly Švédské dráhy, které prý kola vůbec neberou. Ale ani náhradní trasa nebyla špatná. Večer se u nás stavila Jana na pivo a to byl náš dnešní veškerý goový i goistický program. A zítra už zase vypuknou boje na deskách.
Zajímavost dne: v supermarketu mají nymburské pivo, za 10,90 SEK. Zdravíme Radka!

Čtvrtek 31. 7.
Opět se hrálo za příjemného počasí. Naší výpravě se ve čtvrtém kole dařilo, kromě Martiny a Kláži vyhráli všichni. Jednoznačně nejcennějším vítězstvím je výhra Ondřeje Šilta nad Catalinem Taranu!!! Je to jeho první vítězství ve vzájemných soubojích, skóre je tak 1:11. Ondra je tak v průběžném pořadí druhým nejúspěšnějším Evropanem. Celkově tři body zatím mají Šilt, Lukáš a Miloš Podpěrovi, dva body mají Žaloudková, Šimůnková, Hricová a Podpěrová. Za zmínku stojí ještě výsledky některých slovenských přátel - s plným počtem bodů stále zůstává Martin Reindl, 1. kyú a 3 body má chid0ri. Fotografie jsou z tohoto kola.

EGC Leksand - 4. kolo

Včera se hrál i turnaj 9x9. Ondra ani Martina nepostoupili ze skupiny. Vítězem se stal Rumun Lucian C. Nicolaie, 1. dan.
Včera též proběhlo Go sympozium na téma zobrazení naší hry v literatuře a umění. Zúčastnila se jej též i Yumi Hotta, scenaristka Hikaru.

Pátek 1. 8.

V chladnejsim pocasi se prece jen lepe hraje, jen uz to neni tolik na koupani. (Pote co jsem toto zapsal, tak jsem na netu zjistil, ze jsme tu prosvihli castecne /60%/ zatmeni Slunce, mozna i proto nebylo tak svetlo... Ale nemusi nas to tolik mrzet, mraky zakryvaji celou oblohu)
Vcera vecer dorazil Martin Kovarik, ktery sem prijel jen kvuli AGM EGF, v poledne jsme privitali Vladu, Alese a Kubu s Terezkou. Vláďa též přivezl Janou právě vydanou knížku Top European Players Training, obsahující komentované partie Taranu, Šilta, Hory, Mero a dalších.
V pátém kole vyhrála jen Jana a já. Po pěti kolech má Šilt 3 body, stejně jako Hricová a L. Podpěra, dva body mají všichni ostatní kromě mne. Nějak se mi podařilo uhrát celé čtyři. Martin Reindl (SK), 1.kyu si v pátém kole poradil i s finským 3. danem a má tak plný počet bodů. Chid0ri zůstala na třech.

Odpoledne se hrálo semifinále a finále párů:
Kurebayashi Meien / Marc Stoehr - Hu Bin / Li Ting
Daniela Trinks /Lee Seung Geun - Wesley Yarde / Kim Min Hee
Výsledky přineseme později.

Večer se konal AGM EGF, jehož se zúčastnili Martin Kovařík, Aleš Cieplý a Jana Hricová. Na mítink se chystala i velká delegace silných hráčů v čele s Catalinem Taranu. Ten byl zvolen sefem komise silnych hracu.

A ještě poslední pozitivní zpráva: Po večerní domluvě s Csabou Mero mohu definitivně potvrdit jeho účast na našem go kempu! V neděli si pouze upřesníme, zda přijede v neděli nebo až ve středu.

Sobota 2. 8.

Skandinávské léto asi skončilo. Je zataženo, poprchává, 16 °C, no prostě hnusně.
O víkendu se hrají dva turnaje:

European Masters:
1. kolo : Siksin - Silt , Siksina - Dickhut, Balogh - Mero, Dinerstein - Kulkov
Medved prohlasil, ze se rysuje "madarske" finale.
2. kolo: Dickhut - Silt, Siksina - Siksin, Kulkov - Balogh, Dinerstein - Mero

Pandanet Weekend Tournament:
V prvnim kole Vlada prohral, Kuba, Lukas, Klaza, Martina a Milos vyhrali, Anicka prohrala, Jana a Makov nehraji.
Ve druhem kole Vlada smolne prohral s 5. danem z Ciny o 1,5 bodu a zustava s nulou. Lukas, Klaza, Martina, Ales a Milos maji 2 body, Kuba a Anicka 1.
Po třetím kole má Vláďa 1 bod, Lukáš, Kláža a Martina 3 body, Kuba, Aleš, Miloš a Anička 2.

Druhy cesky mejdan v Leksandu byl tentokrat u penzionu, kde bydli Jana, Martina a Klaza, prisli i Balon a Csaba.

Sobota v Leksandu

Neděle 3. 8.

Poradatele asi maji dohodu s tim nahore. Minuly vikend sly na odbyt vejire s logem, tento vikend frci destniky. Ranni drobne zpozdeni 4. kola zpusobil Vlada, ktery se vcera neobtezoval zapsat vysledek. Uzuz to vypadalo, ze oba dostanou nulu, ale nakonec to na posledni chvili zachranil Vladuv japonsky souper, ktery nahlasil vysledek. Dnes rano odcestoval Martin Kovarik.

European Masters
3. závěrečné kolo:
O 1. misto. Dickhut - Kulkov,
O 3.-4. misto: Dinerstein - Šilt, Šikšina - Balogh

Pandanet Weekend Tournament:
Ctvrte kolo se hralo od 10:00. Aktualni stav nasich: Martina 4 body!!!, Lukas, Klaza a Milos 3 body, Kuba a Anicka 2 body.
Po patem zaverecnem kole: Vláďa 2 body, Kláža, Lukáš a Martina 4 body, Kuba, Aleš, Miloš a Anička 3 body.

Kongres zitra pokracuje druhym tydnem, ale naše rodina večer po vyhlášení v 18:00 odjizdi. Nasi cestu domu pristi tyden muzete sledovat na jinem blogu. Zaverem chci napsat, ze tento kongres povazuji za jeden z nejlepsich, kterych jsem se zucastnil. Leksand je mile pohodove mestecko s krasnym okolim. Prestoze tu nejsou takove prirodni pecky, jako byly v okoli Villachu, bylo nam tu dobre. Organizace klapala na 100%, nedostatku bylo opravdu minimum. Ani obavana svedska drahota se nekonala, alespon v hracim miste. Organizatori udelali vse proto, aby ji ucastnici nepocitili.

Z Leksandu psal Miloš Podpěra, s fotkami pomáhala Radka Podpěrová

P.S Omluva za obcasne výpadky diakritiky - někdy se psalo na místních erárních kompech a jindyy v kempu na mém. Děkuji za pochopení.

Pondeli 4. 8.
Na jeden den prebiram stafetu po Milosovi, nebot jsem mu to prislibil. Zitra brzy rano odjizdime a pak uz budeme odkazani na komentare zbyvajicich ucastniku. Verme, ze nas nebudou zanedbavat. Vysledky uz znate od Ondry a Alese, a tak jen napisu neco o svych dojmech z kongresu. Hned jak jsem prijel, byl jsem informovan, ze je tu strasna nuda. To se nastesti uplne nepotvrdilo, protoze v patek jsme vecer hrali whist a machacka, v sobotu bylo vynikajici grilovani u nasich devcat a vcera jsme posedeli v mistni hospudce, kde se da pivo poridit zhruba ve stejne cenove relaci jako ve Villachu. Prohibice tu rozhodne neni tak tuha, jak jsme predpokladali. Rovnez bylo zabavne sledovat partie mistru. Musim rici, ze uz dlouho jsem nesledoval tak napinavou partii, jako bylo finale EM mezi podcenovanymi Kulkovem a letosnim Masterem Dickhutem. Asi tam bylo dost chyb, ale dechberouci kombinace a vymeny. Nicmene s timto programem bychom asi ctrnact dni nevystacili. Celkove na mne misto konani (a ostatne i cele Svedsko) pusobi ponekud ospale. Nejlepe se zde asi musi citit sportovne zalozene rodiny, jako treba Podperovi, kteri pravidelne jezdili na vylety. Priroda je tu opravdu krasna.
Dnes jsme byli v Gronklitt Bjornparken, coz je zoologicka zahrada, ve ktere jsou sice jen medvedi (mimochodem vedeli jste, ze medved je schopen sporadat 50 kg brusinek denne? - a to si je sam sbira z keriku), vlci, tygri, rysove, sovy a lisky, tak se jedna o jedinecny zazitek. Zvirata maji velke vybehy a muzeme z vysoko polozenych vyhlidek pozorovat jejich chovani ve volne pirode. Vice Vam ale asi reknou fotky, ktere se casem objevi.
Tak a uz mne nic nenapada, tak se mejte.
Jakub Mirka

Byl jsem u profesionálky

2008-07-22T17:32:00.002+02:00

Z Vídně přišla zpráva, že paní Kobayashi Chizu bude od podzimu pokračovat ve své evropské misi tentokrát v Paříži. Připomeňme, že při svém pobytu v goisticky nepříliš rozvinutém Švýcarsku dovedla dva své studenty tak daleko, že se letos stanou insei v Nihon Ki-inu. Její působení ve Vídni vytáhlo Lothara Spiegla až k rakouskému titulu a Victora Lina k 4. danu. Přinášíme vzpomínku na její vídeňské kursy z jednoho nejmenovaného blogu:

Jestli vás nadpis šokoval, připravte se, že bude ještě hůř: byl jsem u profesionálky s nezletilým synátorem a byli jsme tam už podruhé. Realita je ale méně pikantní, než si myslíte. Jde o paní Kobayashi Chizu, která hraje profesionálně go a ve Vídni pořádá víkendové kursy. Protože jsme fanoušci a hráči této ušlechtilé hry a RS1 (=Ondra Kruml) se chystala na Mistrovství Evropy, bylo třeba potrénovat.

Je to deprimující i fascinující, jak hluboko profíci dokážou vidět. O paní Chizu je známo, že je přísná učitelka. Ne snad, že by nás mlátila pravítkem přes prsty, ale slova chvály jsme od ní neslyšeli. Možná je to stejný efekt, jako u nás doma. Já bych byl moc rád příjemný táta, který žoviálně tlachá s dětmi a rozmazluje je pochvalami. Jenže než se dočkám nečeho, za co bych ty mezky mohl alespoň se zavřenýma očima pochválit, uplyne vždy mnoho vody. Paní Chizu asi také hledala, co v naší hře pochválit, leč nenalezla to.

Při prvním kursu jsem nehrál, jen se díval. Když paní Chizu vidí nějaký zvlášť nepovedený tah, snaží se pochopit, co hráče k takovému úletu vedlo. Při otázce What was your plan? se potili i oba brněnští 4. danové, protože se jim nechtělo odpovědět : I wanted to outpigged him (= chtěl jsem ho vyprasit). RS1 se snažila ohromit paní Chizu nějakou geniální myšlenkou a dosáhla toho, že mu Chizu poradila, ať u hry raději nepřemýšlí. Já se proto rozhodl, že při druhé návštěvě, kdy se rozebírala i moje partie, se nebudu pouštět do nějakých nejasných soubojů a budu si v klidu jen plácat svoje územíčko. Fungovalo to jen částečně. Otázku "What was your plan ?" jsem nedostal, mé plány byly nad slunce jasnější … paní Chizu okomentovala některé nepovedené tahy a řekla, že to byla hodně nudná partie. Dokonce dodala, že kdybych byl skladatel, moje symfonie by obsahovaly jen jednu stále stejnou notu na jediné lince.

Holt jsou lidi, kterým se nedá zavděčit.

Napsal Tomáš Kruml